ANALÝZA VLIVU PŮSOBENÍ INHIBITORŮ AUTOFAGIE NA METASTATICKOU PROSTATICKOU NÁDOROVOU LINII PC-3

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery

Číslo abstraktu: XXX/ 212

Autoři: Bc. Petr Štěpka; RNDr. Jan Balvan; MUDr. Jaromír Gumulec; Markéta Sztalmachová; Mgr. Kristýna Hudcová; Mgr. Martina Raudenská, Ph.D.; Doc. PharmDr. Petr Babula, Ph.D.; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.; doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; RNDr. Michal Masařík, Ph.D.

Východiska:

Autofagie je proces zajišťující degradaci vnitrobuněčného materiálu. Plní důležitou roli v řadě fyziologických i patologických dějů a její deregulace je častým jevem u nádorových onemocnění. V závislosti na okolnostech může vznik a růst nádorů potlačovat nebo podporovat. V současnosti je aktivně zkoumána možnost využití inhibitorů autofagie v kombinaci s běžnými chemoterapeutiky pro zvýšení účinnosti léčby. Nejčastěji používané inhibitory, jakými jsou např. 3-metyladenin (3-MA) nebo bafilomycin (Baf ), mají ale relativně nízkou specifitu účinku a ovlivňují kromě autofagie i jiné procesy a viabilitu buněk. Proto je třeba k jejich užívání přistupovat obezřetně a se znalostí jejich vlivu na celkový stav buněk. V tomto experimentu jsme se soustředili na analýzu morfologických znaků typických pro jednotlivé buněčné procesy (autofagie, nekróza, polyploidita) pomocí inverzní mikroskopie a průtokové cytometrie.

Materiál a metody:

Testovali jsme vliv 3-MA a Baf na buňky prostatické nádorové linie PC-3 v průběhu času. Pomocí MTT testu jsme stanovili hodnoty IC50 použitých látek (3-MA, Baf). S použitím inverzní mikroskopie jsme analyzovali změny v morfologii buněk po působení inhibitorů autofagie v čase. Podíl buněk exponujících fosfatidylserin na vnější straně buněčné membrány a počet nekrotických buněk jsme stanovili pomocí průtokové cytometrie za použití barvení Annexinem V a propidium jodidem. Průtoková cytometrie byla použita také pro stanovení počtu buněk pozitivních na přítomnost LC-3 proteinu (potenciálně autofagické buňky).

Výsledky:

Při pozorování inverzním mikroskopem jsme zjistili procentuální zastoupení jednotlivých morfologických typů buněk po působení 3-MA a Baf, jejich vývoj v časech 4, 8 a 24 hod a následně jsme je porovnali s daty z měření průtokovou cytometrií. Po působení látek prostatické nádorové buňky PC-3 vykazovaly známky stresu a mírně sníženou viabilitu, významná část populace ale byla i nadále schopna dalšího dělení.

Závěr:

Získaná data dávají podklady pro další postup výzkumu a volbu správných koncentrací pro inhibici protektivní autofagie nádorových buněk ovlivňovaných chemoterapeutiky. Kombinovaná terapie nabízí možnost užití nižších dávek různých látek pro vyšší účinek s menšími nežádoucími efekty.

 Práce byla podpořena projekty MUNI/ A/ 1549/ 2014 a projektem pro koncepční rozvoj výzkumné organizace (LF MU ROZV/ 24/ LF5/ 2014).

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015