ANALÝZA VÝSKYTU BURN- OUT SYNDROMU U ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ ONKOLOGIE

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Psychologie v onkologii

Téma: Postery NLZP

Číslo abstraktu: X/ 295

Autoři: PhDr. Jana Polášková

Východiska:

Syndrom vyhoření je druh stresu, emocionální únavy, frustrace a vyčerpání, k nimž dochází v důsledku toho, že sled určitých událostí týkajících se vztahu, poslání, životního stylu nebo zaměstnání nepřinese očekávané výsledky při maximálním, mnohdy až extrémním nasazení jedince. Motivace lidí, kteří se rozhodnou pracovat v pomáhajících profesích, bývá velmi podobná – chtějí pomáhat druhým lidem. Vstupují do profese s nadšením a horlivostí, bývají těmi nejaktivnějšími a nejobětavějšími pracovníky, mají hodně elánu a neutuchající energii. Postupně ale zjišťují, s jak velkým výkonovým i emočním nasazením musí počítat. Investice vkládané do práce převyšují zisk z ní a spojením velkých nároků s nízkým oceněním pak snadno dochází k syndromu vyhoření. Hlavní důvod, proč je důležité se této otázce věnovat, spočívá v tom, že důsledky psychického vyčerpání zdravotnických pracovníků ovlivňují negativně i pacienta. Cílem výzkumu bylo provést rozbor dat získaných od zdravotnických pracovníků Onkologického oddělení KNTB ve Zlíně a zjistit míru burn- out syndromu.

Soubor a metody:

Zkoumaný soubor tvořilo celkem 50 zdravotnických pracovníků. V případě tohoto výzkumného šetření to byli lékaři a střední zdravotnický personál čtyř stanic Onkologického oddělení KNTB ve Zlíně. Ke zjištění míry burn- out syndromu byl použit standardizovaný dotazník BM – psychického vyhoření autorů A. Pinesové a E. Aronsona.

Výsledky:

Výsledné hodnoty dotazníku BM – psychického vyhoření – se pohybovaly v celém souboru od 1,04 do 5,4. Střední hodnota BM celého souboru byla 2,94, což znamená, že skóre vyhoření u zdravotnických pracovníků onkologického oddělení je uspokojivé. Výsledky ukazují, že 21 zdravotnických pracovníků, tedy 42,0 %, dosáhlo uspokojivé hodnoty, skóre vyhoření 2– 3. Dobrý výsledek z hlediska psychologie zdraví, tedy hodnotu BM < 2, vykázalo 6 pracovníků, tj. 12,0 %. Naopak skóre BM v pásmu mezi 3 a 4 dosáhlo 19 respondentů, tj. 38,0 %, což představuje potenciální ohrožení syndromem vyhoření. Prokázaná přítomnost psychického vyčerpání, tedy hodnoty BM mezi 4 a 5, byla registrována u 2 respondentů, tj. 4,0 %. V tomto případě by měli respondenti vyhledat odbornou pomoc. Havarijním signálem je skóre BM > 5, kterého dosáhli 2 respondenti, tj. 4,0 %. Jde o nejzávažnější stav vyhoření, který vyžaduje zásah klinického psychologa či terapeuta.

Závěr:

Cílem této práce bylo upozornit na skupinu zdravotnických pracovníků, kteří jsou ohroženi burn- out syndromem, prezentovat statistická zjištění a zvýšit povědomí o tomto psychologickém a medicínském problému. Výzkum ukázal, že syndrom vyhoření je stále aktuální, a proto je důležité jej včas diagnostikovat a hlavně tomuto jevu účinně předcházet. Výsledky výzkumu byly sděleny vedoucím pracovníkům oddělení, kde výzkum probíhal. Závěrem je nutno zdůraznit, že zaměřit se na prevenci burn- out syndromu je to nejdůležitější, co pro zdravotnické pracovníky můžeme v tomto směru udělat.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015