ANÉMIE U ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH PACIENTŮ

Anémie znamená snížení množství hemoglobinu a počtu erytrocytů v litru krve pod dolní fyziologickou hodnotu (muži: hemoglobin 135–175 g/ l, počet erytrocytů 4,2–5,8 ×1012/ l; ženy: hemoglobin 120–168 g/l, počet erytrocytů 3,8–5,2 × 1012/l). Příčina anémie u onkologicky nemocných je multifaktoriální. Anémie je běžnou komplikací maligního onemocnění a jeho léčby. Udává se, že 50–80% pacientů léčených chemoterapií má anémii. Nejčastějším příznakem anémie u onkologických pacientů je únava. Vyskytují se i další příznaky: dušnost, bolesti na hrudi, závratě, zmatenost, poruchy soustředění. Cílem léčby anémie u onkologického pacienta je zvýšení kvality života. Existují dva základní přístupy k léčbě anémie: 1. transfuze, 2. aplikace erytropoézu stimulujících proteinů (ESP). V úvodu léčby anémie je nezbytné vyhodnocení klinické symptomatologie a současně se vyskytujících komorbidit a určení, zda stav pacienta a/ nebo závažnost anémie vyžadují její rychlou korekci krevní transfuzí.

Audiovizuální záznam přednášky