BEVACIZUMAB V LÉČBĚ KARCINOMU PRSU – KAZUISTIKA

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Kasuistiky; Zhoubné nádory prsu

Téma: Postery

Číslo abstraktu: XIII/ 251

Autoři: MUDr. Jana Čejková (dříve Kaňáková); Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.; prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.; MUDr. Zuzana Donátová

Východiska:

Bevacizumab je humanizovaná rekombinantní monoklonální protilátka proti růstovému faktoru cévního endotelu VEGF. Jeho uplatnění v léčbě karcinomu prsu potvrdila klinická studie fáze III. V kombinaci s paclitaxelem je indikován k první linii léčby dospělých pacientů s metastatickým karcinomem prsu nebo v kombinaci s kapecitabinem v první linii metastatického karcinomu prsu, u kterých je léčba antracykliny a taxany nevhodná.

Popis případu:

Pacientce narozené roku 1953, bez významné osobní anamnézy, ale s pozitivní rodinnou anamnézou (jeden syn zemřel ve 33 letech na karcinom žlučových cest a jater, druhý syn zemřel ve 3 letech na sarkom, otec matky zemřel v 63 letech na kolorektální karcinom), byla diagnostikována ca mammae l. sin T1c N3 M0 v lednu 2012. Jako první obtíž se objevila špatná hybnost levé horní končetiny, otok a bolestivost levé axily. Histologicky dle core-cut biopsie se jednalo o invazivní duktální a lobulární karcinom G3, ER 40 %, PR 10 %, HER2 negativní, Ki-67 90 %. Byla podána neoadjuvantní chemoterapie (4krát EC, 4krát T) do června 2012 s regresí lymfadenopatie dle CT. Následně byla provedena tumorektomie s exenterací axily vlevo v červenci 2012. Klasifikováno jako ypT0 ypN0 (12/ 0) M0, tedy kompletní patologická regrese. Následovala adjuvantní radioterapie na oblast levého prsu a spádových lymfatik 50 Gy a boost na lůžko tumoru 16 Gy, adjuvantní hormonoterapie tamoxifenem do roku 2013, která musela být ukončena pro gynekologické obtíže. Pacientka dále dostávala letrozol do února 2014. Při pravidelné kontrole v únoru 2014 byly zjištěny suspektní lymfatické uzliny v nadklíčkové oblasti vlevo. Dle PET/ CT byl prokázán relaps v uzlinách v levém nadklíčku a dolních krčních uzlinách vlevo. Od března 2014 byla podávána léčba paclitaxel 175 mg/ m2 + bevacizumab 15 mg/ kg i.v. a 3 týdny. Pacientka absolvovala celkem sedm cyklů biochemoterapie s dobrou tolerancí (hematologická toxicita G1, neuropatie G2). Dle PET/ CT v srpnu 2014 byla pacientka v kompletní remisi bez známek viabilní neoplazie. Pokračuje v monoterapii bevacizumabem, paclitaxel byl ukončen pro progresi neuropatie.

Závěr:

Bevacizumab bývá velmi dobře tolerován a v kombinaci s chemoterapií paclitaxelem prodlužuje dobu do progrese u pacientek s metastatickým karcinomem prsu.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015