Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Kolorektální karcinom
Číslo abstraktu: 156
Autoři: MUDr. Milana Šachlová, CSc.et Ph.D.; Alena Trtílková; Ivana Jurasová
Kolonoskopie představuje zlatý standard v
diagnostice onemocnění tlustého střeva. Její výhodou je především
skutečný vzhled sliznice ve zvětšeném na obrazovce, možnost odebrat
bioptické vzorky a odstranit prekancerózy - polypy. Nevýhodou je
samozřejmě to, že se jedná o invazivní vyšetření a je nutná
specielní příprava. Vlastní technika kolonoskopie vyžaduje zručnost
a zkušenost. Kolonoskop se opatrně zasouvá vpřed, nasouvá se střevo
na endoskop, zkracování a napřímené držení přístroje jsou
předpokladem úspěšné kolonoskopie. Minimální insuflace vzduchu nebo
CO2, polohování pacienta, odsávání vzduchu a obsahu
usnadňují postup přístroje.
Příprava na vyšetření má některé společné zásady, které je nutné přizpůsobit jednotlivci. Dobrá příprava na vyšetření je podmínkou úspěšného provedení výkonu, snižuje i riziko komplikací a usnadní vlastní průběh vyšetření.
Před zahájením vyšetření pacient podepisuje souhlas s provedením výkonu. Informovaný souhlas zahrnuje písemnou informaci o kolonoskopii včetně rizika možných komplikací, ale také poučení a doporučení pro pacienta po vyšetření. Po podané analgosedaci je zákaz řízení motorového vozidla po 24 hodin. Důležité je i uvedení kontaktních telefonních čísel. Pacient svým podpisem potvrzuje, že byl dostatečně informován, že mu byly odpovězeny dotazy. Nezbytný je údaj o alergiích, poruchách hemokoagulace, užívání léků, které snižují srážlivost krve. Důležitou informací jsou i další onemocnění - např. glaukom ve vztahu k možnému podání spasmolytik. Klidná a vstřícná atmosféra při vstupu na endoskopii pacienta uklidní.
Na všech pracovištích by měla být možnost sledovat během výkonu pulzní oxymetrii, sledovat krevní tlak, případně EKG. Je potřeba mít zajištěnou žílu pro případ komplikací. Nezbytná je připravenost ke kardiopulmonální resuscitaci. Výhodný je centrální rozvod kyslíku a centrální odsávání. Pokud není nebezpečí z prodlení, je potřeba oběhově nestabilní pacienty před endoskopickým vyšetřením stabilizovat.
K analgosedaci se nejčastěji používají krátkodobě působící benzodiazepiny, mají anxiolytický i sedativní účinek, myorelaxační efekt a způsobují anterográdní amnézii. Nejčastěji se používá midazolam. Protože může negativně ovlivnit dechové centrum, je nezbytné monitorovat pulzní oxymetrii. Dávka se podává bolusově nebo frakcionovaně 1-5 mg i.v. s přihlédnutím k další léčbě a stavu pacienta (opiáty, epileptici, ethylici, staří pacienti). Při podání analgosedace je pacient ještě asi 30 minut po výkonu sledován, než opustí endoskopické pracoviště.
Podle literárních údajů jsou komplikace při endoskopii častější, pokud se po nich aktivně pátrá. Při kolonoskopii dochází k poklesu saturace kyslíku pod 90% asi u 15-80% osob. Mohou být přítomny poruchy srdečního rytmu, případně známky ischémie myokardu.
Kolonoskopie může být spojena s tranzientní bakteriémií. Proto je u pacientů s vysokým rizikem doporučena antibiotická profylaxe. Vysoké riziko mají pacienti s umělou srdeční chlopní, endokarditidou v anamnéze, chirurgickou spojkou mezi systémovým a plicním řečištěm, umělou cévní protézou do 1 roku od zavedení, při těžké neutropenii. Podle zvyklostí pracoviště se užívá ampicillin a gentamycin, případně ciprofloxacin.
V průběhu let se postupně zpřísňují požadavky na dezinfekci. Používají se akcesoria na jedno použití nebo sterilizovaná. Vyšší stupeň dezinfekce kolonoskopu v dezinfekčním vozíku je postupně nahrazován používáním specielních praček. Požívají se dezinfekční prostředky na bázi glutaraldehydu nebo kyseliny peroctové. Eviduje se doba čištění, eviduje se použitý přístroj.
V současné době je kladen důraz na dokumentaci pacienta. Mělo by být z ní jasné, jak vyšetření probíhalo, jaký byl nález, jaké jsou výsledky monitorace pacienta během výkonu, v jakém stavu opustil endoskopii a jaký byl použitý přístroj. Většina pracovišť používá počítače a současně dokumentaci archivuje v písemné podobě. Je výhodné, pokud můžeme archivovat i obrazovou dokumentaci pacienta.
Současná digestivní endoskopie klade vysoké nároky na zdravotnický personál. Máme k dispozici kvalitní přístrojovou techniku, na trhu je dostupné nejrůznější instrumentarium. Dřívější postupy doporučené na základě dojmů jednotlivců jsou dnes nahrazovány směrnicemi, které vznikly na základě klinických studií. Stále větší důraz je kladen na bezpečnost nemocného.
Příprava na vyšetření má některé společné zásady, které je nutné přizpůsobit jednotlivci. Dobrá příprava na vyšetření je podmínkou úspěšného provedení výkonu, snižuje i riziko komplikací a usnadní vlastní průběh vyšetření.
Před zahájením vyšetření pacient podepisuje souhlas s provedením výkonu. Informovaný souhlas zahrnuje písemnou informaci o kolonoskopii včetně rizika možných komplikací, ale také poučení a doporučení pro pacienta po vyšetření. Po podané analgosedaci je zákaz řízení motorového vozidla po 24 hodin. Důležité je i uvedení kontaktních telefonních čísel. Pacient svým podpisem potvrzuje, že byl dostatečně informován, že mu byly odpovězeny dotazy. Nezbytný je údaj o alergiích, poruchách hemokoagulace, užívání léků, které snižují srážlivost krve. Důležitou informací jsou i další onemocnění - např. glaukom ve vztahu k možnému podání spasmolytik. Klidná a vstřícná atmosféra při vstupu na endoskopii pacienta uklidní.
Na všech pracovištích by měla být možnost sledovat během výkonu pulzní oxymetrii, sledovat krevní tlak, případně EKG. Je potřeba mít zajištěnou žílu pro případ komplikací. Nezbytná je připravenost ke kardiopulmonální resuscitaci. Výhodný je centrální rozvod kyslíku a centrální odsávání. Pokud není nebezpečí z prodlení, je potřeba oběhově nestabilní pacienty před endoskopickým vyšetřením stabilizovat.
K analgosedaci se nejčastěji používají krátkodobě působící benzodiazepiny, mají anxiolytický i sedativní účinek, myorelaxační efekt a způsobují anterográdní amnézii. Nejčastěji se používá midazolam. Protože může negativně ovlivnit dechové centrum, je nezbytné monitorovat pulzní oxymetrii. Dávka se podává bolusově nebo frakcionovaně 1-5 mg i.v. s přihlédnutím k další léčbě a stavu pacienta (opiáty, epileptici, ethylici, staří pacienti). Při podání analgosedace je pacient ještě asi 30 minut po výkonu sledován, než opustí endoskopické pracoviště.
Podle literárních údajů jsou komplikace při endoskopii častější, pokud se po nich aktivně pátrá. Při kolonoskopii dochází k poklesu saturace kyslíku pod 90% asi u 15-80% osob. Mohou být přítomny poruchy srdečního rytmu, případně známky ischémie myokardu.
Kolonoskopie může být spojena s tranzientní bakteriémií. Proto je u pacientů s vysokým rizikem doporučena antibiotická profylaxe. Vysoké riziko mají pacienti s umělou srdeční chlopní, endokarditidou v anamnéze, chirurgickou spojkou mezi systémovým a plicním řečištěm, umělou cévní protézou do 1 roku od zavedení, při těžké neutropenii. Podle zvyklostí pracoviště se užívá ampicillin a gentamycin, případně ciprofloxacin.
V průběhu let se postupně zpřísňují požadavky na dezinfekci. Používají se akcesoria na jedno použití nebo sterilizovaná. Vyšší stupeň dezinfekce kolonoskopu v dezinfekčním vozíku je postupně nahrazován používáním specielních praček. Požívají se dezinfekční prostředky na bázi glutaraldehydu nebo kyseliny peroctové. Eviduje se doba čištění, eviduje se použitý přístroj.
V současné době je kladen důraz na dokumentaci pacienta. Mělo by být z ní jasné, jak vyšetření probíhalo, jaký byl nález, jaké jsou výsledky monitorace pacienta během výkonu, v jakém stavu opustil endoskopii a jaký byl použitý přístroj. Většina pracovišť používá počítače a současně dokumentaci archivuje v písemné podobě. Je výhodné, pokud můžeme archivovat i obrazovou dokumentaci pacienta.
Současná digestivní endoskopie klade vysoké nároky na zdravotnický personál. Máme k dispozici kvalitní přístrojovou techniku, na trhu je dostupné nejrůznější instrumentarium. Dřívější postupy doporučené na základě dojmů jednotlivců jsou dnes nahrazovány směrnicemi, které vznikly na základě klinických studií. Stále větší důraz je kladen na bezpečnost nemocného.
Doporučená literatura
- Binmoeller K. F., Bohnacker S., et al. Endoscopic snare
excision of ´giant´ colorectal polyps. Gastrointest Endosc, 1996,
43, 183-188
- Dítě P. a kolektiv. Základy digestivní endoskopie, Grada
Publishing 1996
- Dítě P., Zavoral M., Lukáš M. Akutní stavy v gastroenterologii,
Galén 2005
- Hittelet A., Deviere J. Management of anticoagulants before and
after endoscopy. Can J Gastroenterol, 2003, 17, 329-332
- Holubec L., sen. a kol. Kolorektální karcinom. Současné
možnosti diagnostiky a léčby, Grada Publishing a.s.,2004
- Jablonská M. a kolektiv. Kolorektální karcinom,Grada
2000
- Mařatka Z. a kolektiv. Gastroenterologie, UKPraha,
Karolinum
- Waye J. D., Kahn O. et al. Complications of colonoscopy and
flexible sigmoideoskopy. Gastrointest Clin N Am, 1996, 6,
343-377
- Waye J. D., Colonoscopy ´my way´: preparation, anticoagulants,
antibiotics and sedation. Can J gastroenterol, 1999, 13,
473-476
- Zavoral M., Dítě P., Špičák J., Bureš J, Rejchrt S. Nové trendy v digestivní endoskopické diagnostice a léčbě, Grada Publishing 2000
Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010
