Biologické chování karcinomu prostaty u hypogonadálního a eugonadálního muže, existují rozdíly?

V posledních letech je značný zájem v urologii o problematiku LOH (late onset of hypogonadism). Bývají udávány rozdílné hranice, pod nimiž je vhodná hormonální suplementace testosteronem. Součástí klinického sledování mužů, kteří jsou léčeni testosteronem je kromě klinického vyšetření i sledování hladin PSA. Ani nízké hladiny testosteronu nesnižují riziko karcinomu prostaty. Hormonální suplementace by naopak neměla zvyšovat riziko zhoubných nádorů prostaty.

Od roku 2005 jsme stanovení hladiny testosteronu zařadili do standardního sledování pacientů s karcinomem prostaty. Hladinu testosteronu vyšetřujeme u recentně zachycených karcinomů, před zahájením hormonální léčby, monitorujeme v průběhu hormonální léčby a při relapsu onemocnění. Karcinom prostaty jsme zastihli u 5 mužů po předchozí hormonální suplementaci, u jednoho z nich byla delší než 6 let. U dalších 18 mužů se hladiny testosteronu v době stanovení diagnózy pohybovali pod 11 nmol/l. Hladina PSA u pacientů v souboru nepřesáhla 20 ng/ml.

Muži s průměrným věkem 64 let (56-77) měli diagnostikovaný karcinom prostaty na podkladě elevace PSA a dalšího klinického vyšetření.

Tabulka

U většiny nemocných převažoval střední stupeň buněčné diferenciace, u 4 nemocných byl GS 8.

Na základě literárních údajů i našeho malého souboru nepředpokládáme odlišné rozdělení a chování karcinomů prostaty v populaci u pacientů eugonadálních a pacientů s hypogonadizmem.