Budeme léčit všechny karcinomy orofaryngu stejně?

   Již druhým rokem probíhají diskuze, zda pacienti s místně pokročilými nádory orofaryngu HPV pozitivními a negativními mají být léčeni stejně, t.j. klasickou chemoradioterapií s cisplatinou. Důvodem jsou výrazně lepší výsledky standardní chemoradioterapie u nemocných HPV +. Psyrriová uvádí 5leté přežití místně pokročilých karcinomů orofaryngu HPV+ léčených chemoradioterapií s cisplatinou 85 %, ve srovnání s 30-35 % pro pacienty HPV negativními. Gillisonová zaznamenala u HPV+ karcinomů orofaryngu 28 % redukci rizika úmrtí (HR 0,72) a 4 9 % redukci rizika selhání (HR 0,51) ve srovnání s HPV negativními pacienty. Toxicita chemoradioterapie s cisplatinou také není nezanedbatelná, uvádí se až 40 % dlouhodobé toxicity, především oto- a nefrotoxicity, které vedou často k předčasnému vysazení cisplatiny, což znamená snížení účinnosti plánované léčby.

   Diskuze je vedena na téma, zda vzhledem k lepší prognóze HPV pozitivních nemocných s karcinomem orofaryngu by bylo účelné u nich intenzitu léčby snížit. Jediné v čem v současné době panuje shoda, je, že pacienti HPV+, p16 a nekuřáci by měli být léčení postupy s menší intenzitou. Je ovšem otázkou jakou. V zásadě jsou dvě doporučení, buď použití samotné radioterapie, nebo jak doporučuje Posner již v r. 2010, aby v těchto případech cisplatina byla zaměněna za cetuximab.

   Účinek obou přípravku v dané indikaci je stejný, když cetuximab má výrazně menší toxicitu. Zatím je doporučeno zaměřit se u karcinomu orofaryngu na standardní provádění vyšetření HPV16 a p16, zvláště u mladých nemocných. Na eventuelní změnu, resp. vývoj terapie bude nutno vyčkat až výsledků studií fáze 3. Ve vybraných případech by mohla být akceptována záměna cisplatiny za cetuximab.