CHARAKTERIZACE EXPRESE EPITELIÁLNÍCH A MEZENCHYMÁLNÍCH MARKERŮ ZAPOJENÝCH DO PROCESU EMT U PACIENTŮ S RENÁLNÍM KARCINOMEM

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery

Číslo abstraktu: XXX/ 239

Autoři: MUDr. Hana Mlčochová; Mgr. Renata Héžová; Táňa Macháčková; Mgr. Martina Rédová-Lojová, Ph.D.; MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; MUDr. Radek Lakomý, PhD.; MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; Doc. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.; RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.

Východiska:

Renální karcinom (RCC) je nejčastějším nádorovým onemocněním ledvinného parenchymu a představuje přibližně 3 % zhoubných nádorů dospělé populace. Jedním z klíčových procesů v patogenezi nádorových onemocnění, včetně renálního karcinomu, je proces epiteliálně mezenchymální tranzice (EMT). V rámci EMT dochází k přeměně epiteliálních buněk na více motilní a invazivní buňky mezenchymální doprovázené narušenou regulací buněčných funkcí. Pozměněná exprese epiteliálních a mezenchymálních markerů je jednou z kauzálních událostí v kancerogenezi. Charakterizace a specifikace deregulovaných markerů zaujímá výsadní roli v procesu EMT u RCC. V naší práci jsme se zaměřili na identifikaci proteinů asociovaných s procesem EMT sloužící k pochopení procesu metastazování u RCC.

Materiál a metody:

Pomocí imunofluorescenční charakterizace (IF) byly studovány jednotlivé markery zapojené do procesu EMT (n = 73; tkáně fi xované formalínem a uchované v parafínových blocích, FFPE). K analýzám byly využity epiteliální (E-kadherin, cytokeratin-18, cytokeratin-19) a mezenchymální markery (N-kadherin, vimentin, S100A4, MMP-9, MMP-14, alpha-SMA, ZEB-1), v literatuře hojně diskutované s procesem EMT. Exprese jednotlivých markerů byla hodnocena za využití skórovacího systému (intenzita barvení (0–3) + počet pozitivních buněk (0–3, treshold 5 %, 25 %, 75 %). Celkové skóre tvořil součet obou hodnot: intenzita barvení + počet pozitivních buněk přítomných v nádorové tkáni (≤ 3 slabá exprese, > 3 silná exprese). Expresní hladiny jednotlivých markerů byly porovnávány pomocí Mann-Whitney U testu a Kruskal-Wallis testu a následně integrovány s klinicko-patologickými daty.

Výsledky:

Analýzou párových vzorků (n = 22) byla pozorována signifikantně zvýšená hladina exprese E-kadherinu (p = 0,0088), CK-18 (p = 0,0014) a CK-19 (p = 0,0148) u zdravé tkáně v porovnání s tkání nádorovou. Překvapivě při studiu mezenchymálních markerů byla pozorována také signifikantně zvýšená hladina MMP-9 (p = 0,001) a alpha-SMA (p = 0,0043) ve zdravé tkáni. Dále byla pozorována zvýšená hladina exprese ZEB-1 v závislosti na vyšším stupni pT (pT1,T2 vs. pT3,T4; p = 0,0382). S využitím skórovacího systému byly dále vzorky rozděleny do dvou podskupin (vzorky se slabou vs. silnou expresí). E-kadherin (74 %, 26 %), CK-18 (54,8 %, 45,2 %), CK-19 (37 %, 63 %), N-kadherin (86,3 %, 13,7 %), vimentin (30,1 %, 69,9 %), S100A4 (15,1 %, 84,9 %), MMP-9 (84,1 %, 15,1 %), MMP-14 (52,1 %, 47,9 %), alpha-SMA (90,4 %, 9,6 %), ZEB-1 (56,2 %, 43,8 %). Toto rozdělení bude v další fázi studie sloužit k rozdělení pacientů na EMT+/ EMT–.

Podpořeno IGA MZ NT-13547-04/ 2012, DAAD a Stiftung Urologische Forschung.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015