Chirurgická léčba u žen s karcinomem prsu diagnostikovaným před 35. rokem věku.

Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: Onkochirurgie

Číslo abstraktu: 103

Autoři: MUDr. Václav Pecha; MUDr. Dušan Kolařík; MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.; MUDr. Jana Sýkorová; Mgr. Marie Trnková

Východiska

Incidence karcinomu prsu má v západním světě stále narůstající tendenci. Jde o onemocnění s vrcholem incidence v 6.deceniu a podíl žen mladších než 40 let je relativně malý. V této věkové skupině jsou celosvětově neúčinné screeningové programy, protože jejich zavedení neodpovídá nezbytnému požadavku současné doby – cost efektivitě vynaložených prostředků. Přesto se s narůstajícím celkovým počtem nemocných výrazně zvyšuje také absolutní počet mladých žen s diagnostikovaným karcinomem prsu. V naší studii jsme hodnotili především způsob terapie u těchto žen, ale také biologické vlastnosti jejich nádorů a jejich prognózu.

Metodika

Do této retrospektivní studie bylo zařazeno 98 žen léčených v letech 2001-2009 v našem zdravotnickém zařízení, u nichž byla stanovena diagnóza karcinomu prsu před dosažením 35.roku věku. Před stanovením terapeutického plánu byla u všech těchto pacientek provedena core-cut bioptická verifikace léze. Součástí histologického hodnocení byla také imunohistochemická analýza stanovující biologické vlastnosti nádoru. U lokálně pokročilých a/nebo metastatických onemocnění byla indikována neoadjuvantní chemoterapie; v průběhu této léčby byla průběžně hodnocena odpověď na stávající terapii. Separátně byly hodnoceny ženy, u nichž nebylo z jakéhokoliv důvodu možno provést chirurgický zákrok.

Výsledky

Diagnóza byla v této věkové kategorii stanovena v převážné většině případů již ve stadiu invazivního karcinomu. V průměru se pak jednalo o nádory větších rozměrů, než je tomu u starších žen. Nádory měly vyšší proliferační aktivitu, vyšší grade, nižší zastoupení hormonálních receptorů, častější byla membránová exprese HER-2 receptorů. Častěji byla indikována neoadjuvantní terapie, převážně s dobrou léčebnou odpovědí. Regrese nálezu v prsu umožnila v převážné většině případů provést pouze konzervativní zákrok na prsu, bez nutnosti mastektomie. Při operačním výkonu v axile jsme standardně využívali metodiku biopsie sentinelové uzliny. Zejména v adjuvantní terapii se pak častěji uplatňovala hormonální ablační terapie.

Závěr

U žen mladších 35 let jsou častěji diagnostikovány invazivní nádory a pouze v malém procentu pak CIS – to je pravděpodobně důsledkem absence jakéhokoliv preventivního programu pro tyto ženy. Častěji jsou onemocnění zachycena ve vyšších stadiích. Svými vlastnostmi se nádory řadí častěji do kategorie méně biologicky příznivých. Tím je také dána obecně horší prognóza těchto žen. Spektrum operačních zákroků je i přes tyto skutečnosti podobné jako v jiných věkových kategoriích. Srovnatelná je také frekvence prs záchovných výkonů, které dávají našim pacientkám dobrou vyhlídku na příznivý kosmetický výsledek bez toho, aby byly kompromitovány onkologické výsledky léčby.

Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2011