CÍLENÁ LÉČBA ADENOKARCINOMŮ PLIC – PREDIKCE LÉČEBNÉ ODPOVĚDI

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: XXI. Nádory hrudníku, plic, průdušek a pleury

Číslo abstraktu: XXI/ 30

Autoři: prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.

Východiska:

 Molekulárně cílená léčba prokazatelně zlepšuje výsledky léčby především u plicních adenokarcinomů a u nemalobuněčných karcinomů plic neskvamózního typu. Pacienty, kteří z této léčby mohou profitovat, lze identifikovat podle prediktivních faktorů účinnosti léčby, která je molekulárně cílená podle typu řídících mutací prokazovaných v genomu nádorových buněk, i podle některých faktorů prognostických.

 Cíl:

 V práci referujeme o současných doporučených postupech, výsledcích klinických studií, o některých prognostických faktorech, které mohou být příčinou rozdílů v efektu této léčby, a o vlastních zkušenostech v této oblasti. Přibližně 20 % adenokarcinomů u nemocných kazašské populace obsahuje řídící mutace ovlivnitelné léky. K těmto mutacím patří mutace genu EGFR, translokace genu EML-4 ALK a translokace genu ROS1. Indikace cílených léků, kdy lze předpovědět účinnost podle genetických biomarkerů, se v současné době týká inhibitorů tyrozinkinázy genů EGFR a EML-ALK. K dispozici v rámci centrové léčby jsou již inhibitory TKI I. generace – erlotinib a gefitinib – a inhibitor II. generace – afatinib. Mezi inhibitory TKI EML-4 ALK máme již zkušenosti s inhibitorem I. generace centrovým preparátem krizotinibem, a v rámci programu časného přístupu i první zkušenost s inhibitorem II. generace – ceritinibem (Zykadia). V prezentaci jsou uvedeny výsledky klinických studií zaměřených na účinnost EGFR TKI u nádorů s různými typy EGFR mutací. Kromě nejčastějších typů senzitivních mutací, tedy delecí na exonu 19 a bodových mutací na exonu 21, uvádíme i dosavadní zkušenosti s účinností EGFR TKI na nádory nesoucí vzácné či komplexní EGFR mutace. Translokace genu EML-4 ALK jsou další významnou molekulárněgeneticky definovanou kategorií a jejich přítomnost je prediktorem účinnosti preparátů krizotinibu a ceritinibu. Indikace krizotinibu je možná v EU na podkladě pozitivního výsledku vyšetření FISH, se schválenou úhradou ve druhé a v dalších léčebných liniích. Ceritinib (Zykadia) je v současnosti dostupný v rámci programu časného přístupu pro nemocné s ALK + karcinomy, u kterých došlo k selhání terapie krizotinibem. Srovnatelně příznivé výsledky, jaké přineslo podávání krizotinibu u ALK + karcinomů, jsou referovány u nemocných s karcinomy nesoucími translokace genu ROS1. Tito nemocní byli již i v ČR opakovaně diagnostikováni, indikace krizotinibu je však v současnosti možná pouze po schválení revizními lékaři podle § 16.

 Závěr:

 Molekulárně cílená léčba výrazně zlepšuje léčebné výsledky pokročilých neskvamózních NSCLC, převážně adenokarcinomů, u některých geneticky definovaných podskupin tohoto onemocnění. Indikace této léčby se opírá o výsledky histologických a molekulárně genetických vyšetření prováděných v akreditovaných laboratořích a je vázána na specializovaná centra pneumoonkologické péče.

Datum přednesení příspěvku: 8. 4. 2015