CIRKULUJÍCÍ NÁDOROVÁ DNA: VYUŽITÍ V KLINICKÉ PRAXI

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: XXVIII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: 294

Autoři: RNDr. Lucie Benešová, Ph.D.; Barbora Belšánová; plk. prof.MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.; prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.; Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.; doc.MUDr. Ludmila Lipská, Ph.D.; prof. MUDr. Jan Bureš, CSc.; prof. MUDr. Jiří Hoch, CSc.; Doc. MUDr. Martin Oliverius; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; RNDr. Marek Minárik, Ph.D.

Východiska:

Cirkulující nádorová DNA (circulating tumor DNA, ctDNA) je v současné době velmi slibným markerem pro neinvazivní vyšetřování pacientů s nádorovým onemocněním. Jde o krátké fragmenty DNA pocházející z nádorové tkáně, které se volně vyskytují v periferní krvi těchto pacientů (převážně u pokročilých stadií). Hlavní klinický význam ctDNA je podle nejnovějších studií v monitoringu pacientů po resekci tumoru a záchytu rekurence či progrese onemocnění, diagnostice a predikci a sledování odpovědi na léčbu.

Soubor pacientů a metody:

Ve spolupráci s celkem osmi klinickými pracovišti (5krát Praha, 2krát Plzeň, 1krát Hradec Králové) jsme zoptimalizovali metodiku sběru a zpracování krevních a tkáňových vzorků a celý postup izolace a detekce ctDNA metodou specifické PCR s následnou separací za teplotní denaturace (DCE). Celkem jsme na přítomnost ctDNA vyšetřili 246 pacientů, z toho 179 pacientů s kolorektálním karcinomem (CRC), 26 pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) a 41 pacientů s karcinomem slinivky (PC). U většiny pacientů pozitivních na ctDNA byly následně prováděny odběry krve ve 2–6měsíčních intervalech za účelem sledování dynamiky ctDNA. Výsledky jsme korelovali s klinickými daty pacientů (stadium, R0/ R2 operace, tumorové markery, odpověď na léčbu, rekurence či progrese).

Výsledky:

Záchyt ctDNA byl 27% u pacientů s CRC (stadia I–IV), 31% u pacientů NSCLC (stadia III a IV) a 22% u pacientů s PC (stadia II–IV). Největší záchyt, 68%, jsme zaznamenali ve skupině pacientů s CRC ve stadiu IV. U pacientů s následným sledováním v časových intervalech korelovaly hladiny ctDNA s radikalitou (R0/ R2) resekce, odpovědí na léčbu chemoterapií, rekurencí i progresí onemocnění. Pozitivita tumorových markerů a ctDNA se v 65% shodovala a v 15% byla pozitivní ctDNA, zatímco tumorové markery byly negativní.

Závěr:

Zavedli jsme rutinní postup pro analýzu ctDNA u několika druhů nádorových onemocnění, přičemž celkové finanční náklady jednoho vyšetření jsou přibližně 10krát nižší ve srovnání s metodami NGS (next-generation sequencing). Průměrný záchyt ctDNA u vyšetřených pacientů s nádory kolorekta, plic a slinivky je 26%, přičemž s pokročilostí onemocnění toto číslo stoupá. Naše výsledky korelace ctDNA s klinickými daty ukazují významný potenciál tohoto markeru, a to zejména při monitoringu pacientů po resekci primárního tumoru/ metastáz a predikci odpovědi na biologickou léčbu.

Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZČR č. NT 13660.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014