Konference: 2008 13. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii a 3.ročník pro NLZP
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Nové trendy v diagnostice a léčbě ca hrdla děložního, radikalita chirurgických výkonů, doporučené postupy v případě selhání primární léčby, možnosti chirurgického řešení,reiradiace
Číslo abstraktu: 023
Autoři: MUDr. Markéta Tomšová, Ph.D.; J. Kalenská; S. Štipl
Úvod
Cervikální karcinom zůstává i přes screeningový program jedním z nejčastějších gynekologických malignit u nás. Zavedením screeningu do diagnostiky karcinomu děložního hrdla sice vedlo k signifikantní redukci morbidity i mortality na toto onemocnění, avšak standardní cytologické vyšetření má své limitace. Falešně negativní výsledky jsou v různých studiích popisovány až v 15-50% případech, což je způsobeno zejména odběrovou limitací. Naopak falešně pozitivní výsledky se mohou vyskytnou až ve 30% případech. Hlavní nevýhodou konvečních nátěrů je nemožnost použít specifické markery pro dysplastické buňky. Tuto nevýhodu může odstranit využití metody cytologie v tenké vrstvě (tzv. liquid-based cytology).
Cytologie v tenké vrstvě
Cytologie v tenké vrstvě je metoda, při které jsou kartáčkem setřené buňky děložního čípku fixovány v tekutém médiu (nikoliv natřeny na sklíčko jako u běžných cytologických nátěrů) a následně zpracovány v cytologické laboratoři cytocentrifugou do tenké vrstvy. Tato metoda je standardizovaná a má oproti běžné cytologii řadu výhod: vyšší senzitivita oproti běžným nátěrům, není kontaminace hlenem, krví a zánětlivými elementy, nejsou přítomny netransparentní silné a nehodnotitelné partie, a zejména to, že materiál lze v případě potřeby využít k dalším vyšetřením, zejména imunocytochemickým a molekulárně patologickým (např. in situ hybridizační metody). Tato metoda má samozřejmě i své nevýhody. Je finačně nákladnější (odběrový kit, přístrojové vybavení laboratoře), technicky a časově náročnější na zpracování v laboratoři a vyžaduje nutnost zaučení personálu.
Cíle a metodika
Naším cílem bylo zavedení této metody a zejména její využití k dalším vyšetřením. Provádíme imunocytochemický průkaz onkoproteinu p16 a detekci DNA high risk HPV pomocí chromogen in situ hybridizace (CISH). Onkoprotein p16 je nádorový supresor (inhibitor cyclin-dependentní kinázy 4 a 6 fosforylované Rb proteinem), k jehož overexpresi dochází v důsledku HPV infekce (inaktivace Rb proteinu HPV E7 onkoproteinem). Jedná se o vysoce senzitivní a specifický marker pro dysplastické dlaždicové i žlázové buňky. Tento protein lze stanovit standardní nepřímou imunocytochemickou metodou za použití monoklonální protilátky – obr. 1. Chromogen in situ hybridizace je standardizovaná laboratorní metoda molekulární patologie s použitím genových sond značených chromogenem. Používáme sondu GenPoint High Risk HPV DNA Probe (DakoCytomation), která je schopna detekovat 13 nejčastějších high risk HPV genotypů (16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59 a 68) – obr. 2. Jedná se o velmi senzitivní metodu, která je schopna identifikovat 1-2 kopie HPV DNA v jádře infikované buňky.
Tato vyšetření provádíme pouze v indikovaných případech opakovaných hraničních nálezů (ASC-US a ASC-H), kde výsledky napomohou v dalším terapeutickém algorytmu. Druhá indikace k vyšetření metodou CISH v naší laboratoři je sledování pacientek po konizaci či jiném výkonu pro dysplazii. Zde sledujeme, zda dochází k perzistenci HPV infekce a podle výsledků pacientku dále dispenzarizujeme.
Závěr
Závěrem lze říci, že dle našich zkušeností tuto metodu nepovažujeme za vhodné používat v našich podmínkách při rutinním screeningu (zejména pro její finanční nákladnost). Její přínos spatřujeme pouze v indikovaných případech s nutností využití imunohistochemie či molekulárních metod.
Obr. 1: Pozitivní onkoprotein p16 v dysplastických buňkách (imunocytochemie, zvětšeno 400x)
MUDr. Markéta Tomšová, Ph.D., Fingerlandův ústav patologie, Lékařská fakulta a Fakutní nemocnice Hradec Králové, tomsova@fnhk.cz
Cervikální karcinom zůstává i přes screeningový program jedním z nejčastějších gynekologických malignit u nás. Zavedením screeningu do diagnostiky karcinomu děložního hrdla sice vedlo k signifikantní redukci morbidity i mortality na toto onemocnění, avšak standardní cytologické vyšetření má své limitace. Falešně negativní výsledky jsou v různých studiích popisovány až v 15-50% případech, což je způsobeno zejména odběrovou limitací. Naopak falešně pozitivní výsledky se mohou vyskytnou až ve 30% případech. Hlavní nevýhodou konvečních nátěrů je nemožnost použít specifické markery pro dysplastické buňky. Tuto nevýhodu může odstranit využití metody cytologie v tenké vrstvě (tzv. liquid-based cytology).
Cytologie v tenké vrstvě
Cytologie v tenké vrstvě je metoda, při které jsou kartáčkem setřené buňky děložního čípku fixovány v tekutém médiu (nikoliv natřeny na sklíčko jako u běžných cytologických nátěrů) a následně zpracovány v cytologické laboratoři cytocentrifugou do tenké vrstvy. Tato metoda je standardizovaná a má oproti běžné cytologii řadu výhod: vyšší senzitivita oproti běžným nátěrům, není kontaminace hlenem, krví a zánětlivými elementy, nejsou přítomny netransparentní silné a nehodnotitelné partie, a zejména to, že materiál lze v případě potřeby využít k dalším vyšetřením, zejména imunocytochemickým a molekulárně patologickým (např. in situ hybridizační metody). Tato metoda má samozřejmě i své nevýhody. Je finačně nákladnější (odběrový kit, přístrojové vybavení laboratoře), technicky a časově náročnější na zpracování v laboratoři a vyžaduje nutnost zaučení personálu.
Cíle a metodika
Naším cílem bylo zavedení této metody a zejména její využití k dalším vyšetřením. Provádíme imunocytochemický průkaz onkoproteinu p16 a detekci DNA high risk HPV pomocí chromogen in situ hybridizace (CISH). Onkoprotein p16 je nádorový supresor (inhibitor cyclin-dependentní kinázy 4 a 6 fosforylované Rb proteinem), k jehož overexpresi dochází v důsledku HPV infekce (inaktivace Rb proteinu HPV E7 onkoproteinem). Jedná se o vysoce senzitivní a specifický marker pro dysplastické dlaždicové i žlázové buňky. Tento protein lze stanovit standardní nepřímou imunocytochemickou metodou za použití monoklonální protilátky – obr. 1. Chromogen in situ hybridizace je standardizovaná laboratorní metoda molekulární patologie s použitím genových sond značených chromogenem. Používáme sondu GenPoint High Risk HPV DNA Probe (DakoCytomation), která je schopna detekovat 13 nejčastějších high risk HPV genotypů (16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59 a 68) – obr. 2. Jedná se o velmi senzitivní metodu, která je schopna identifikovat 1-2 kopie HPV DNA v jádře infikované buňky.
Tato vyšetření provádíme pouze v indikovaných případech opakovaných hraničních nálezů (ASC-US a ASC-H), kde výsledky napomohou v dalším terapeutickém algorytmu. Druhá indikace k vyšetření metodou CISH v naší laboratoři je sledování pacientek po konizaci či jiném výkonu pro dysplazii. Zde sledujeme, zda dochází k perzistenci HPV infekce a podle výsledků pacientku dále dispenzarizujeme.
Závěr
Závěrem lze říci, že dle našich zkušeností tuto metodu nepovažujeme za vhodné používat v našich podmínkách při rutinním screeningu (zejména pro její finanční nákladnost). Její přínos spatřujeme pouze v indikovaných případech s nutností využití imunohistochemie či molekulárních metod.
Obr. 1: Pozitivní onkoprotein p16 v dysplastických buňkách (imunocytochemie, zvětšeno 400x)
MUDr. Markéta Tomšová, Ph.D., Fingerlandův ústav patologie, Lékařská fakulta a Fakutní nemocnice Hradec Králové, tomsova@fnhk.cz
Datum přednesení příspěvku: 19. 1. 2008
