Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: XXIII. Karcinom prostaty
Číslo abstraktu: 201
Autoři: MUDr. Jana Katolická, Ph.D.; MUDr. Arne Rovný; MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.
Karcinom prostaty je jedním z
nejčastějších maligních onemocnění u mužů, celosvětově jím onemocní
jeden z pěti. Riziko, že muž během svého života zemře na karcinom
prostaty je 1:28. Jako první linie léčby metastatického onemocnění
se používá androgenní blokáda.
Podání GnRH (gonadotropin-releasing hormon) agonistů je standardní terapií pro léčbu lokálně pokročilého onemocnění nebo v případě rekurence. Používání GnRH agonistů se v posledních dvou dekádách výrazně zvýšilo. U mužů, léčených pro karcinom prostaty, je aplikace GnRH agonistů spojená s vyšší rizikem vzniku diabetu a kardiovaskulárních onemocnění.
Jaké jsou mechanismy zvyšující riziko diabetu a kardiovaskulárních nemocí během androgenní terapie analogy gonadoliberinu?
Obesita
GnRH agonisté signifikantně snižují svalovou hmotu a zvyšují množství tuku u mužů léčených pro karcinom prostaty. Podporují ukládání tuku v podkoží a úbytek svalové hmoty se projeví během prvního roku léčby.
Sérová hladina lipoproteinů
GnRH agonisté zvyšují sérovou hladinu cholesterolu a triglyceridů. Tyto změny jsou pozorovatelné již během prvních 3 měsíců terapie.
Inzulínová rezistence
GnRH analoga snižují u mužů s karcinomem prostaty marker inzulínové rezistence. Dlouhodobý efekt na sensitivitu vůči inzulínu při léčbě GnRH není znám.
Jaké jsou možnosti prevence?
Toremifen je antiestrogen v prevenci osteoporosy a nežádoucích účinků androgenní blokády u mužů s karcinomem prostaty. Signifikantně snižuje hladinu celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů a zvyšuje hladinu HDL cholesterolu.
Změna životního stylu za účelem snížení váhy.
Závěr
Obesita a inzulínová rezistence spojená terapií gonadoliberiny se jeví jako možná příčina vzniku diabetu. Riziko vzniku kardiovaskulárních chorob má více faktorů, zahrnujících např. obesitu, zvýšenou sérovou hladinu cholesterolu a triglyceridů.
Metabolické změny spojené s podáním GnRH lze přiřadit ke klasicky definovanému metabolickému syndromu.
Podání GnRH (gonadotropin-releasing hormon) agonistů je standardní terapií pro léčbu lokálně pokročilého onemocnění nebo v případě rekurence. Používání GnRH agonistů se v posledních dvou dekádách výrazně zvýšilo. U mužů, léčených pro karcinom prostaty, je aplikace GnRH agonistů spojená s vyšší rizikem vzniku diabetu a kardiovaskulárních onemocnění.
Jaké jsou mechanismy zvyšující riziko diabetu a kardiovaskulárních nemocí během androgenní terapie analogy gonadoliberinu?
Obesita
GnRH agonisté signifikantně snižují svalovou hmotu a zvyšují množství tuku u mužů léčených pro karcinom prostaty. Podporují ukládání tuku v podkoží a úbytek svalové hmoty se projeví během prvního roku léčby.
Sérová hladina lipoproteinů
GnRH agonisté zvyšují sérovou hladinu cholesterolu a triglyceridů. Tyto změny jsou pozorovatelné již během prvních 3 měsíců terapie.
Inzulínová rezistence
GnRH analoga snižují u mužů s karcinomem prostaty marker inzulínové rezistence. Dlouhodobý efekt na sensitivitu vůči inzulínu při léčbě GnRH není znám.
Jaké jsou možnosti prevence?
Toremifen je antiestrogen v prevenci osteoporosy a nežádoucích účinků androgenní blokády u mužů s karcinomem prostaty. Signifikantně snižuje hladinu celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů a zvyšuje hladinu HDL cholesterolu.
Změna životního stylu za účelem snížení váhy.
Závěr
Obesita a inzulínová rezistence spojená terapií gonadoliberiny se jeví jako možná příčina vzniku diabetu. Riziko vzniku kardiovaskulárních chorob má více faktorů, zahrnujících např. obesitu, zvýšenou sérovou hladinu cholesterolu a triglyceridů.
Metabolické změny spojené s podáním GnRH lze přiřadit ke klasicky definovanému metabolickému syndromu.
Datum přednesení příspěvku: 17. 4. 2009
