DIAGNOSTIKA A LÉČBA PACIENTA S CRC, STANDARDNÍ A NESTANDARDNÍ POSTUPY – KAZUISTIKY

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: XVI. Nádory tlustého střeva a konečníku

Číslo abstraktu: XVI/ 58

Autoři: MUDr. Petr Diviš, Ph.D.; MUDr. Kristýna Divišová; MUDr. Jan Zajíc; doc. MUDr. Jiří Vokurka, CSc., FICS

Východiska:

Péče o pacienty s CRC by měla být z větší části zcela standardní. Metodika diagnostiky a léčby je důkladně rozpracovaná, síť onkologických pracovišť s návazností na KOC je poměrně široká. Důkladně propracovaná je i metodika sledování pacientů léčených, vyléčených a sledovaných, včetně zpracování statistických dat. Obecně je kladen velký důraz na dodržování standardních postupů včetně využití významné úlohy multioborových komisí. V rámci tohoto algoritmu je však velmi snadné dosáhnout v péči o onkologického pacienta určitého stereotypu, který v důsledku může být pro pacienta spíše kontraproduktivní. Ve dvou kazuistikách chceme především upozornit na některé chyby v diagnostice a zejména léčbě popsaných případů. V obou případech se jedná především o oddalování léčby po jasné diagnostice onemocnění. Řešení komplikované diagnózy s nejednoznačným či komplikovaným řešením je „problémem“, který vede k prodlužování intervalu mezi diagnostikou a léčbou nádorového onemocnění. V těchto případech poté algoritmus léčby onemocnění selhává. Popis případů: 1) Žena 69 let. Rektoragie – kolonoskopie, polypózní infiltrace v 8 cm, mukozektomie, histologicky adenokarcinom, R1 resekce TEM – snesení oblasti polypu, adenokarcinom T2, resekce R1. Ambulantní kontrola celkem 3krát v průběhu 1,5 měsíce, při poslední kontrole doporučení operačního řešení (resekce + TME), další kontrola za 3 měsíce. Operační řešení měsíc po poslední kontrole – resekce rekta s TME, histologicky perirektálně dvě ložiska adenokarcinomu (uzliny), uzliny 2+/ 20. Adjuvantní CHRT. 2) Muž 54 let. Rektoragie, rektoskopie, kolonoskopie – polyp ve 4 cm, snesen, histologicky středně diferencovaný adenokarcinom s výraznou hlenotvorbou, nádor dosahuje okrajů vyšetřovaných řezů. Sigmoideoskopie – nález jizvy s pseudopolyp. změnami v okolí, odběr histologie 10 vzorků, výsledek – lehčí forma chronické neaktivní kolitidy, žádné známky nádorového bujení. Doporučeno sledování, kontrola za půl roku; TRUS – ve vzdálenosti 6–9 cm, ohraničení ztluštění stěny do 11,4 mm, invazi mimo stěnu neprokazuje, jedna uzlina 12,9 mm. Amputace rekta – Miles, histol. adenokarcinom rekta, pT1 pN2b (12+/ 22) M0, st. IIIb, R0 resekce CHRT.

Závěr:

Oba popsané případy ukazují na nutnost mezioborové spolupráce v léčbě pacienta s onkologickým onemocněním. Je nutné hodnocení nálezu komplexně, ne pouze z hlediska jednotlivých odborností. Proto je nutné hodnocení nálezů nejlépe multioborovou komisí, důležitý je též výstup takové komise, který musí být jednoznačný, i když není vždy jednoznačný léčebný postup.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015