DIAGNÓZA BIOCHEMICKÉ RECIDIVY PO RADIKÁLNÍ PROSTATEKTOMII

ÚVOD

Hodnota prostatického specifického antigenu poklesá po radikální prostatektomii na nedetekovatelné hodnoty. Minimální hodnotu PSA po výkonu může produkovat benigní prostatická tkáň ponechaná v oblasti hrdla měchýře ¹ .Přesto však 40% pacientů s nedetekovatelnými hodnotami později progreduje². Pokud se během sledování stane PSA detekovatelný, jedná se o tzv. biochemickou recidivu. Biochemickou recidivu (BR) má třetina nemocných po radikální prostatektomii. Biochemická recidiva po radikální prostatektomii se definuje nejčastěji jako nárůst hodnoty prostatického specifického antigenu (PSA) z nuly na 0,2 ng/ml. Nález biochemické recidivy znamená vznik lokální recidivy nebo generalizaci onemocnění. Pro generalizaci svědčí rychlejší elevace a kratší odstup od výkonu. Přirozený průběh onemocnění sledovala Poundova studie. V této studii se metastázy objevily po biochemické recidivě až po 8 letech a nemocní pak zemřeli v průměru za dalších 5 let³.

Existuje řada definicí BR Guidelines Evropské urologické společnosti
Uvádějí, že po radikální prostatektomii se považují dvě následné hodnoty PSA 0,2 ng/ml a více za mezinárodně akceptovanou hranici recidivy karcinomu⁴. Klinická recidiva se u nemocných s PSA 0,2 ng/ml vyvine u 53 % ⁵.
BR definovaná jako hodnota PSA vetsinezrovno 0,40 ng/ml s další elevací nejlépe předpoví rozvoj metastatického onemocnění⁶.
Generalizace se klinicky manifestuje u nemocných s hodnotou PSA 0,4 ng/ml během 6–29 měsíců po radikální prostatektomii ⁷.
Dynamika růstu PSA je důležitější než absolutní hodnota PSA po BR. Zdvojovací čas PSA – PSA DT (double time) delší než 1 rok znamená menší riziko úmrtí do 10 let ⁸. Pokud roste PSA v období 3–12 měsíců po výkonu méně než 0,05 ng/ml/měsíc, má pacient větší šanci na přežívání bez manifestace vzdálených metastáz⁹.
Na druhé straně je PSA DT kratší, než tři měsíce spojený s vyšším rizikem úmrtí na karcinom prostaty, nicméně medián úmrtí je 6 let¹⁰.
Cílem práce je ověření hypotézy, zda lze biochemickou recidivu diagnostikovat dříve, než dostoupí PSA hodnoty 0,2 ng/ml.

MATERIÁL A METODIKA

Do prospektivní studie bylo zařazeno 148 z 310 nemocných operovaných v letech 2001–2004. U nemocných byla sledována opakovaná elevace PSA. Pro stanovení hodnoty PSA byl užit ultrasenzitivní test s rozlišovací schopností na tisíciny nanogramu na mililitr.

VÝSLEDKY

Opakovanou elevaci PSA jsme zaznamenali u 43 z 148 (29 %) nemocných sledovaných 8–42 měsíců. Hodnotu PSA 0,2 ng/ml dosáhlo 16 pacientů v intervalu 3–24 měsíců po radikální prostatektomii, 27 pacientů mělo trvalou elevaci od 0,003 ng/ml s časem zdvojnásobení kratším nežli jeden rok a hodnoty 0,2 ng/ml nedosáhlo ani za nejdelší období sledování (42 měsíců).

ZÁVĚR

Získané výsledky nastolují otázku možnosti stanovení diagnózy biochemické recidivy pomocí ultrasenzitivního testu na PSA s více než tříletým předstihem před diagnózou s použitím hranice hodnoty PSA 0,2 ng/ml.

LITERATURA

1. FOSTER, LS., JAJODIA, P., FOURNIER, G., SHINOHARA, K., CAROLL, P., NARAYAN, P. The value of PSA and TRUS-guided biopsy in detecting prostate fossa recurrence following radical prostatectomy. J Urol, 1993, 149, p.1024.
2. STEIN, A., DEKERNION, JB., SMITH, RB., FOREY, F., PATEL, H. Prostate specific antigen levels after radical prostatectomy in patients with organ confined and locally extensive prostate cancer. J Urol, 1992, 147, p. 942.
3. POUND, CR., PARTIN, AW., EISENBERGER, MA., CHAN, DW., PEARSON, JD., WALSH, PC. National history of progression after PSA elevation following radical prostatectomy. JAMA, 1999, 281, p. 1591.
4. POLASCIK, TJ., OESTERLING, JE., PARTIN, AW. Prostate specific antigen: a decade of discovery - what we have learned and where we are going. J Urol, 1999, 162, p. 293–306.
5. PARTIN, AW., POUND, CR., CLEMENS, JQ., EPSTEIN, JL., WALSH, PC. Serum PSA after anatomic radical prostatectomy. Urol Clin North Am, 1993, 20, 713.
6. ANDREW, J., STEPHENSON, PT., SCARDINO, JA., EASTHAM, HL., FERNANDO JB., jr, ZOHAR, AD., KATTAN, MW. Defining biochemical recurrence of prostate cancer after radical prostatectomy: a proposal for a standardized definition. AUA, 2005, p. 671.
7. LANGE, PH., ERCOLE, CJ., LIGHTNER, DJ. et al. The value of serum prostate specific antineg determination before and after radical prostatectomy. J Urol, 1989, 141, p. 873.
8. ALBERTSEN, PC., HANLEY, JA., PENSON, DF., FINE, J. Validation of increasing prostate specific antigen as a predictor of prostate cancer death after treatment of localized prostate cancer with surgery or radiation. J Urol, 2004, p. 2221–2225.
9. CRAIG, GR., MASOOD, AK., CRAIG, M., VELTRI, RW., PARTIN, AW. Natural history of progression to distant metastasis after failure to achieve an undetectable PSA following radical prostatectomy. AUA, 2005, 46.
10. D´AMICO, AV., MOUL, JW., CARROLL, PR. et al. Surrogate end point for prostate cancer-specific mortality after radical prostatectomy od radiation therapy. J Natl Cancer Inst 2003, 95, p. 1376–1383.