DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA SARKOMŮ RETROPERITONEA

Konference: 2014 5. pražské mezioborové onkologické kolokvium Prague ONCO

Kategorie: Sarcom

Téma: Sarkomy měkkých tkání

Číslo abstraktu: 11

Autoři: MUDr. David Hoskovec, Ph.D.

Sarkomy měkkých tkání (Soft Tissue Sarcomas, STS) představují heterogenní skupinu nádorů z mezenchymálních buněk. Jde o vzácné tumory (1-3 % všech nádorů u dospělých). Relativní četnost sarkomů klesá s věkem. Pětileté přežití se pohybuje kolem 50 %.

STS se nejčastěji vyskytují na končetinách (50 %), v oblasti trupu (10-15 %), v retroperitoneu (15 %) a v oblasti hlavy a krku (10 %).

STS tvoří heterogenní skupinu nádorů vycházejících z mezenchymálních buněk s lišící se věkovou distribucí, místem výskytu, biologickou povahou a prognózou. Existuje více než 50 histologicky odlišných subtypů sarkomů.

Při nálezu tumorózní masy v retroperitoneu je nutné diferenciálně diagnosticky zvažovat: primární nádory retroperitoneálních orgánů, nádory lymfatického systému, sarkomy měkkých tkání a metastatické postižení. Základem v diferenciální diagnostice jsou zobrazovací vyšetření k určení polohy, velikosti, vaskularizace, ohraničení a postižení okolních orgánů. V současné době je za nejspolehlivější vyšetření považována magnetická rezonance. Topografickou diagnostiku následuje odběr biopsie k histologickému a molekulárně patologickému vyšetření.

Patologické vyšetření určí biologické chování nádoru, potenciál k tvorbě metastáz a může předpovědět i odpověď na léčbu.

Vzhledem k relativní vzácnosti STS, výrazné heterogenitě ovlivňující terapii a prognózu a častému multiviscerálnímu postižení by pacienti se sarkomy měkkých tkání měli být léčeni a sledováni v centrech, která disponují personálním i materiálním zabezpečením pro všechny diagnostické i terapeutické modality.

e-mail: david.hoskovec@vfn.cz

Datum přednesení příspěvku: 23. 1. 2014