DŮLEŽITOST SLEDOVÁNÍ HLADIN FOLIKULY STIMULUJÍCÍHO HORMONU (FSH) A ESTRADIOLU PŘI HORMONÁLNÍ LÉČBĚ PACIENTEK S KARCINOMEM PRSU - PROBLÉMY KLINICKÉHO ONKOLOGA

Východiska:

Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen s narůstající incidencí. Asi 20 %> nádorů prsu je diagnostikováno u žen mladších 50 let, z nich asi 60 % exprimuje steroidní receptory, u žen nad 50 let bývá uváděno 80 %. V rámci adjuvantní hormonoterapie je dle platných doporučení NCCN i St. Gallen z roku 2011 pro premenopauzální pacientky nadále standardem léčby samotný tamoxifen v dávce 20 mg denně na 5 let, nebo kombinovaná léčba tamoxifenem a LH-RH analogy podávanými 2-5 let. V případě závažné intolerance nebo nežádoucích účinků, např. tromboembolické nemoci, je nutné podat inhibitor aromatázy. V této situaci musíme být velmi opatrní, protože u části žen s amenoreou po chemoterapii může dojít během této léčby k obnovení ovariální funkce a jsou doloženy i případy otěhotnění. Pacientky by měly používat bariérovou antikoncepci, je vhodné pravidelně kontrolovat hladiny estradiolu a FSH a zpravidla je nutná kombinace s LH-RH analogy. U postmenopauzálních pacientek studie prokázaly přínos podání inhibitorů aromatázy jak up-front, tak v sekvenční i prodloužené adjuvantní léčbě. Předpokladem jejich účinku je útlum ovariální produkce estrogenů. Postmenopauza byla v různých klinic­kých studiích definována různě. Dle doporučení NCCN jde o ženy po oboustranné ovarektomii, ženy nad 60 let nebo v případě věku pod 60 let je vyžadována amenorea nejméně 12 měsíců a postmenopauzální hodnoty FSH a estradiolu. Měření hladiny estradiolu u postmenopauzálních pacientek je složité, běžně užívané radioimunoassaye byly vytvořeny pro měření premenopauzálních hodnot v řádu stovek až tisíců pmol/l. Měřené hodnoty mohou být ovlivněny lé­kovými a hormonálními interakcemi. V praxi se setkáváme s nejasnými situacemi, např. výrazným kolísáním hodnot v čase, kombinací nízké hladiny estra­diolu i FSH, nebo vysoké hladiny obou, které neumíme dobře interpretovat.

Cíl:

Cílem sdělení je ukázat na některých příkladech z praxe obtížné hodnocení hormonálního profilu pacientek léčených hormonoterapií, význam jeho sledování a adekvátní terapeutické odpovědi v těchto situacích. Předmětem navazu­jícího sdělení bude problematika metabolizmu pohlavních hormonů a laboratorních metod užívaných k jejich stanovení.

Závěr:

Podmínkou správné léčby pacientek s karcinomem prsu s pozitivní expresí steroidních receptorů je znalost jejich hormonálního statusu a v některých situacích i jeho průběžné moni­torování v průběhu hormonální léčby.