Evoluce prognostických faktorů u dětské leukémie

Konference: 2005 1. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie

Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR

Téma: 03. Prognostické a prediktivní faktory I

Číslo abstraktu: 018

Autoři: prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.; doc.MUDr. Dagmar Pospíšilová, Ph.D.; Prof. RNDr. Mgr. Marie Jarošová, CSc.; RNDr. Milena Holzerová, Ph.D.; Bc. Anna Janošťáková; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Použitím intensivních léčbných protokolů dokážeme dnes vyléčit až 80 % dětí s akutní lymfoblastickou leukémii. Za tento úspěch vděčíme zavedením:
  1. následné kombinované chemoterapie
  2. profylaxe CNS
  3. stratifikace pacientů podle prognostických faktorů, které predikují riziko relapsu
  4. intenzifikované léčby založené na riziku a
  5. rozsáhlých, kontrolovaných a obvykle randomizovaných klinických studií.
V klinických studiích u dětí s ALL byla u více než 60 prognostických faktorů nlezena statistická významnost. Prognostické faktory jsou klasifikovány podle jejich původů: související s 8 hostitelem, s nemocí nebo s léčbou. Všechny faktory jsou produktem mimořádného pokroku v oblasti imunologie, buněčné biologie, cytogenetiky, molekulární genetiky, farmakologie, infekčních nemocí, statistiky, formy klinických studií a léčby nádorových onemocnění. Některé prognostické faktory byly odvozovány spíše empiricky než hypoteticky a jejich prediktivní hodnota byla každých 3–5 let ověřována úpravou kritérií pro stratifikaci pacientů. Až Donadieuova kritická analýza všech dostupných klinických studií v letech 1972–1994 potvrdila, že pouze věk a pohlaví a iniciální počet leukocytů a karyotyp si i v multivariační analýze udržely svou statistickou významnost. Jejich prediktivní hodnota je ale nízká: 1,1 % pro pohlaví, 2,0 % pro věk, 3,5 % pro iniciální počet leukocytů a 1,6 % pro karyotyp. Nízké prediktivní hodnoty reflektují vzácnost vysoce nepříznivých faktorů ale i relativně vysoký počet zemřelých pacientů, kteří mívají příznivé faktory. Žádný z uvedených faktorů ale „nefunguje“ nezávisle.

Autoři hledají korelace mezi vývojem prognostických faktorů a vývojem léčebných výsledků akutní lymfoblastické leukémie u dětí. Blíže se zabývají vlastním přínosem při hledání nových prognostických faktorů z oblasti cytogenetiky, molekulární genetiky, farmakogenetiky (včasná odpověď na indukční léčbu) a lékové rezistence.

Podporováno grantem NC7495-3/2003 a MSM 6198959216.

Datum přednesení příspěvku: 9. 12. 2005