Existují obecně platné limity jaterních resekcí ?

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Gastrointestinální nádory

Téma: Onkochirurgie

Číslo abstraktu: 033

Autoři: prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.; MUDr. Daniel Langer; MUDr. Jiří Pudil

Cíl

Na základě literárních údajů zhodnotit, zda existují jednoznačné limity provedení jaterní resekce u nemocných s jaterními sekundaritami kolorektálního karcinomu (JMKRK).


Metoda

S použitím klinických referencí na úrovni EBM monitoru DynaMed a vyhledávačů Pubmed a Medline jsme vyhledali nejčastěji se vyskytující nezávislé faktory limitující provedení radikální resekce jater u JMKRK.


Výsledky

15 - 20% nemocných s JMKRK je primárně resekabilních. Při posouzení resekability je hodnoceno množství a bilobární lokalizace metastáz, angioinvaze (v. cava inf, jaterní žíly, v. portae). Nebyl shledán signifikantní rozdíl v 5tiletém přežívání u nemocných s < 4 a s > 5 bilobárně lokalizovanými metastázami nebo < 3 či 4 - 7 metastázami. Léčebná odpověd na neoadjuvantní chemoterapii je prognosticky významnější než počet metastatických ložisek. Vyšší počet metastáz a jejich bilobární distribuce není kontraindikací k potencionálně kurativní resekci. Velikost nádoru není nezávislým faktorem kontraindikace resekce, má však vliv na prognózu nemocného. U normálního jaterního parenchymu je doporučené ponechané volum po resekci > 30%, po neoadjuvantní chemoterapii > 35% a při fibróze > 40%.


Závěr

Chirurgická pracoviště specializovaná na jaterní chirurgii se liší v definici resekability. Shodnými nezávislými faktory kontraindikace resekce je počet metastatických ložisek, invaze nádoru do v. cava inf., 3 jaterních žil a obou hlavních větví v. portae. Hodnocení velikosti tumoru je kontroverzní. Konsensus existuje v doporučeném objemu ponechaného jaterního parenchymu.

Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010