EXPRESE PIWIL PROTEINŮ A PIR-651 U PACIENTŮ S RENÁLNÍM KARCINOMEM

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery

Číslo abstraktu: XXX/ 237

Autoři: Mgr. Robert Iliev; MUDr. Michal Staník; doc. MUDr. Jan Doležel, Ph.D.; MUDr. Michal Fedorko, Ph.D., FEBU; prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc.; Doc. MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.

Proteiny PIWIL patří do rodiny argonautových proteinů, která zahrnuje proteiny PIWIL1, PIWIL2, PIWIL3 a PIWIL4. Tyto proteiny jsou převážně exprimovány v zárodečné linii. Exprese proteinů PIWIL je také společná mnoha typům nádorů. PIWIL1 je spojován s proliferací nádoru žaludku, PIWIL2 pak s antiapoptotickou signalizací u několika typů nádorů. Ukazuje se, že hladiny exprese PIWIL proteinů mohou korelovat s klinickými parametry a s horší prognózou u pacientů s nádorem prsu, cervixu, vaječníku a střev. Proteiny PIWIL se podílejí na vzniku krátkých RNA, tzv. piRNA. PiRNA jsou krátké jednořetězcové RNA o délce 26–31 nukleotidů. Změněná exprese piRNA byla pomocí sekvenačních a čipových technologií zjištěna u nádorů prsu a žaludku. V naší studii jsme k analýzám vybrali kromě PIWIL proteinů ještě piR-651, jejíž deregulovaná exprese byla zjištěna u různých typů nádorů. Ve studii byla použita nádorová a příslušná nenádorová tkáň 56 pacientů s renálním karcinomem. Z tkání byla izolována celková RNA a pomocí metody RT-qPCR byla zkoumaná exprese proteinů PIWIL a piR-651. Pro analýzu sérové piR-651 jsme použili soubor 100 pacientů s renálním karcinomem (RCC) a 75 sér od zdravých dárců. Provedli jsme srovnání hladin studovaných RNA mezi nádorovou a nenádorovou tkání a korelovali je s klinicko-patologickými daty (stage, grade, DFS, OS) pacientů. Analýzou hladin RNA jsme zjistili významný rozdíl v expresních hladinách piR-651 a PIWIL1 u párových vzorků mezi nenádorovou a nádorovou tkání. U hladin exprese PIWIL2, PIWIL3 a PIWIL4 jsme statisticky významné rozdíly nepozorovali. Hladiny PIWIL2 a PIWIL4 se však u pacientů významně korelovaly s jejich stagem a gradem. U analyzované piR-651 nebyla pozorována korelace se stagem a gradem. Byla však nalezena korelace mezi vyšší hladinou PIWIL1, piR-651 a delším celkovým přežitím. U sérové piR-651 byla zjištěna signifikantně snížená exprese pacientů s RCC (p < 0,0001). V naší studii jsme analyzovali expresi proteinů PIWIL a piR-651 v nádorové a nenádorové tkáni pacientů s RCC. Také jsme analyzovali sérovou piR-651 v séru pacientů s RCC a v kontrolní skupině. Pomocí analýzy této sérové piRNA jsme získali slibný biomarker, který by mohl po další validaci sloužit v budoucnu jako marker při v diagnostice RCC. Po podrobnějším objasnění její role v patogenezi RCC by piR-651 mohla sloužit jako vhodný terapeutický cíl.

Tato studie byla podpořena grantem IGA MZČR NT13547-4/ 2012 a Institucionálními zdroji pro Podporu výzkumných organizací poskytnutou Ministerstvem zdravotnictví České republiky v roce 2012.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015