FDG-PET/CT v diagnostice a sledování nemocných s germinálními nádory

   Testikulární germinální nádory (TGN) jsou nejčastější malignitou mužů ve věku 15– 35 let, 55 % tvoří seminomy, 45 % neseminomové nádory (embryonální karcinom, teratokarcinom, choriokarcinom a nádor ze žloutkového váčku). ^[1]

Staging

Staging pacientů s TGN je založen na histopatologickém vyšetření primárního nádoru, CT vyšetření břicha, malé pánve a hrudníku a stanovení hladin nádorových markerů po orchiektomii (LDH, β-hCG, AFP). U seminomů je přínos vyšetření FDG-PET/CT prokázán (senzitivita 100%, specificita 80%) a metoda je i součástí standardního hodnocení efektivity terapie. [2] U non-seminomů sice vykazuje metabolická informace FDG vyšší senzitivitu (70 % vs 40 %) i specificitu (100 % vs 78 %) než anatomická informace CT, při vyšší ceně vyšetření ale zásadně nemění léčebnou strategii (při porovnání s informacemi získanými CT a hladinou markerů). ^[3]

Hodnocení léčebné odpovědi a nádorového rezidua

U seminomu je FDG-PET/CT vyšetření doporučeno u reziduálních ložisek po chemoterapii, pokud je reziduum větší než 3 cm. ^{[2, 4]} U non-seminomu je senzitivita i specificita FDG-PET/CT nízká (70 %; 48 %), protože jen malé procento non-seminomových TGN je glukózo-avidních. Pozitivní prediktivní hodnota FDG-PET/CT (96 %) jen málo překračuje hodnotu markerů (94 %). Non-seminomové reziduální nádory se někdy spontánně nebo vlivem chemoterapie diferencují ve zralé tera- tomy. Senzitivita/specificita metabolické FDG informace při určení viabilního nádorového rezidua je 59/92 %, u CT 55/86 % a u nádorové markerů 42/100 %. ^[5] Ke sledování nemocných po léčbě je proto potřeba kombinovat více metod. Silným prediktorem přítomnosti viabilního nádoru je zvýšení konzumpce glukózy ve více reziduálních lézích ^[6]. Obecně uznávanou indikací k FDG-PET/CT vyšetření je také lokalizace místa relapsu u pacientů s elevací nádorových markerů a při výběr vhodného místa biopsie.

Časné sledování odpovědi na systémovou terapii

Pokles metabolické aktivity prokázaný pomocí FDG predikuje úspěch vysokodávkové terapie v 91%, změna velikosti na CT v 59%, pokles markerů v 48%. Pokles metabolické aktivity po prvém cyklu těsně koreluje s celkovým přežíváním nemocných. ^[7]

Závěr:

U seminomů je přínos vyšetření FDG-PET/CT prokázán a metoda je i součástí standardního hodnocení efektivity terapie. U non-seminomových TGN je vhodné indikovat FDG-PET/CT vyšetření ke sledování nemocných s vysokým rizikem relapsu choroby. Pokles konzumpce glukózy po první linii terapie je silným prediktorem celkového úspěchu systémové léčby diseminovaných non-seminomových nádorů.

Literatura:

1. Büchler T, Šimonová K, Fencl P, Abrahámová J. Pozitronová emisní tomografie v diagnostice a sledování pacientů s neseminomovými germinálními nádory. Klin Onkol 2011;24: 413–417.
2. Blodgett TM. Specialty imaging. PET/CT oncologic imaging with correlative diagnostic CT. Amirsys (2009) ISBN 978-931884-18-1.
3. Albers P, Siener R, Kliesch S et al. Risk factors for relapse in clinical stage I nonseminomatous testicular germ cell tumors: results of the German Testicular Cancer Study Group Trial. J Clin Oncol 2003;21:1505–1512.
4. Treglia G, Sadeghi R, Annunziata S, et al. Diagnostic Performance of Fluorine-18- Fluorodeoxyglucose Positron Emission Tomography in the Postchemotherapy Management of Patients with Seminoma: Systematic Review and Meta- AnalysisBioMed Research International Volume 2014, http://dx.doi.org/10.1155/2014/852681
5. Hain SF, O’Doherty MJ, Timothy AR et al. Fluorodeoxyglucose PET in the initial staging of germ cell tumours. Eur J Nucl Med 2000; 27(5): 590–594.
6. Kollmannsberger C, Oechsle K, Dohmen BM et al. Prospective comparison of [18F]fluorodeoxyglucose positron emission tomography with conventional assessment by computed tomography scans and serum tumor markers for the evaluation of residual masses in patients with nonseminomatous germ cell carcinoma. Cancer 2002; 94: 2353–2362.
7. Büchler T, Foldyna M, Nepomucká J et al. Extragonadal germ cell tumours - results from a single centre. EJC Supplements 2009; 7: 447.