Konference: 2011 16. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: Systémová léčba
Číslo abstraktu: 024
Autoři: MUDr. Jindřiška Mergancová; MUDr. Jana Mergancová; MUDr. Ivana Hrnčířová; MUDr. Iveta Kolářová, Ph.D.; Z. Kerekes; MUDr. Mária Hácová
Patogeneza je nejasná. Vyskytuje se spíše u mladších žen, někdy se
uvádí souvislost s porodem a kojením.
Klinicky při hmatné objemné rezistenci může vést k podezření na karcinom. Histologicky se jedná o granulomatózní zánět s histiocyty, lymfo a leukocyty s vícejadernými buňkami.
Uvádíme kazuistiku 25leté ženy podruhé těhotné, u které se v 25. týdnu gravidity v lednu 2010 objevila objemná rezistence 13 x 11 cm vyplňující DVQ levé mammy a deformující prs. Kůže nad rezistencí nebyla zánětlivě postižena.
Byla vyšetřena UZ, dostala celkově ATB, po kterých nedošlo k regresi tumoru.
11.2. provedena core cut biopsie a zjištěny benigní subakutní zánětlivé změny, barvení na plíseň negativní.
V únoru ženu hospitalizovali na infekčním oddělení pro erytema nodosum obou předloktí a na dolních končetinách a reaktivní artritidu pravého kolene a levého zápěstí. Stav byl uzavřen jako parainfekční při zánětu prsu. Dlouhodobě užívala kortikoidy a antibiotika.
Provedena veškerá serologická vyšetření, všechna negativní.
Kožní projevy, otok a bolestivost kloubů ustoupily, rezistence přetrvávala nadále. Zásadní otázka zněla: jde o maligní tumor nebo zánětlivé postižení prsu?
Při prokázání malignity by bylo nutné těhotenství ukončit a zahájit radikální onkologickou léčbu.
Jak postupovat pří zánětlivém postižení prsu při pokročilém těhotenství, kdy již hrozí vznik píštělí a rozpadu případné operační rány? Lékaři z infekčního oddělení požadovali operační zákrok, ale k incisi nebyla indikace: nebylo na UZ prokázáno abscesové ložisko a k odstranění celého tumoru nebyla vhodná doba.
Gynekologové se přikláněli k předčasnému ukončení těhotenství a naléhali na radikální léčbu.
24.3.2010 ve 34. týdnu gravidity se souhlasem gynekologa provedena mammografie – prs bez mikrokalcifikací či ložiskových změn. Rebiopsie opět potvrdila subakutní zánětlivý proces, nekrotizující granulomy, obrovské mnohojaderné histiocyty Langhansova typu. Závěr: granulomatózní mastitis bez nádorových změn. Barvení na plísně a mykobakterie negativní.
Po celou dobu byla opakovaně vyšetřována UZ a prezentována a konzultována na mammologické komisi. Ve shodě jsme doporučili těhotenství neukončovat.
19.4.2010 se narodila donošená zdravá holčička. 3 týdny po porodu byla medikamentózně zastavena laktace. Do té doby matka kojila z obou prsů. Došlo již k tvorbě píštělí spíše s mléčnou sekrecí.
24.5.2010 plánovaná operace – parciální mastektomie s odstraněním celého dolního vnitřního kvadrantu levé mammy s rezistencí.
Makroskopicky na řezu tkáň prsu s nekrosami a píštělemi.
Definitivní biopsie potvrdila granulomatózní mastitidu bez maligních nádorových změn. Rána se zhojila, prs je menší, ale žena zdravá a spokojená, dítě prospívá.
Naše kazuistika potvrzuje nutnost těsné interdisciplinární kooperace celé mammologické komise. Diferenciální diagnostika byla velice obtížná, možné těžké dopady na život pacientky i ještě nenarozeného dítěte. Psychicky náročné. Tlak jiných odborníku, kteří o pacientku pečovali – gynekologů a infekcionistů – až nepříjemný, ale pochopitelný. Ne všechny případy dopadají tak příznivě jako náš.
Klinicky při hmatné objemné rezistenci může vést k podezření na karcinom. Histologicky se jedná o granulomatózní zánět s histiocyty, lymfo a leukocyty s vícejadernými buňkami.
Uvádíme kazuistiku 25leté ženy podruhé těhotné, u které se v 25. týdnu gravidity v lednu 2010 objevila objemná rezistence 13 x 11 cm vyplňující DVQ levé mammy a deformující prs. Kůže nad rezistencí nebyla zánětlivě postižena.
Byla vyšetřena UZ, dostala celkově ATB, po kterých nedošlo k regresi tumoru.
11.2. provedena core cut biopsie a zjištěny benigní subakutní zánětlivé změny, barvení na plíseň negativní.
V únoru ženu hospitalizovali na infekčním oddělení pro erytema nodosum obou předloktí a na dolních končetinách a reaktivní artritidu pravého kolene a levého zápěstí. Stav byl uzavřen jako parainfekční při zánětu prsu. Dlouhodobě užívala kortikoidy a antibiotika.
Provedena veškerá serologická vyšetření, všechna negativní.
Kožní projevy, otok a bolestivost kloubů ustoupily, rezistence přetrvávala nadále. Zásadní otázka zněla: jde o maligní tumor nebo zánětlivé postižení prsu?
Při prokázání malignity by bylo nutné těhotenství ukončit a zahájit radikální onkologickou léčbu.
Jak postupovat pří zánětlivém postižení prsu při pokročilém těhotenství, kdy již hrozí vznik píštělí a rozpadu případné operační rány? Lékaři z infekčního oddělení požadovali operační zákrok, ale k incisi nebyla indikace: nebylo na UZ prokázáno abscesové ložisko a k odstranění celého tumoru nebyla vhodná doba.
Gynekologové se přikláněli k předčasnému ukončení těhotenství a naléhali na radikální léčbu.
24.3.2010 ve 34. týdnu gravidity se souhlasem gynekologa provedena mammografie – prs bez mikrokalcifikací či ložiskových změn. Rebiopsie opět potvrdila subakutní zánětlivý proces, nekrotizující granulomy, obrovské mnohojaderné histiocyty Langhansova typu. Závěr: granulomatózní mastitis bez nádorových změn. Barvení na plísně a mykobakterie negativní.
Po celou dobu byla opakovaně vyšetřována UZ a prezentována a konzultována na mammologické komisi. Ve shodě jsme doporučili těhotenství neukončovat.
19.4.2010 se narodila donošená zdravá holčička. 3 týdny po porodu byla medikamentózně zastavena laktace. Do té doby matka kojila z obou prsů. Došlo již k tvorbě píštělí spíše s mléčnou sekrecí.
24.5.2010 plánovaná operace – parciální mastektomie s odstraněním celého dolního vnitřního kvadrantu levé mammy s rezistencí.
Makroskopicky na řezu tkáň prsu s nekrosami a píštělemi.
Definitivní biopsie potvrdila granulomatózní mastitidu bez maligních nádorových změn. Rána se zhojila, prs je menší, ale žena zdravá a spokojená, dítě prospívá.
Naše kazuistika potvrzuje nutnost těsné interdisciplinární kooperace celé mammologické komise. Diferenciální diagnostika byla velice obtížná, možné těžké dopady na život pacientky i ještě nenarozeného dítěte. Psychicky náročné. Tlak jiných odborníku, kteří o pacientku pečovali – gynekologů a infekcionistů – až nepříjemný, ale pochopitelný. Ne všechny případy dopadají tak příznivě jako náš.
Datum přednesení příspěvku: 7. 1. 2011
