Hladina metalothioneinu v melanomech.

Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 255 (p260)

Autoři: Ing. Pavlína Šobrová; doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; Mgr. Ivo Fabrik; Ing. Soňa Křížková, Ph.D.; Ing. Jiří Kukačka; Prof. MUDr. Richard Průša, CSc.; Ing. Ján Strnádel; V. Horák; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.

Klíčová slova:
Metalothionein – melanom – metastáza – krevní sérum a plasma – adsorptivní přenosová technika – diferenční pulzní voltametrie


Úvod
Maligní melanom vzniká maligní přeměnou melanocytů, buněk neuroektodermálního původu, které se vyskytují především v kůži, v duhovce a spojivce, méně ve sliznicích. Tyto melanocyty jsou uloženy ve spodní vrstvě pokožky a vytvářejí hnědé barvivo zvané melanin. Melanin je odpovědný za barvu kůže. Mateřská znaménka jsou příkladem seskupení mnoha melanocytů dohromady. Nejčastěji se vyskytují kožní formy melanomu. Slizniční melanomy jsou vzácné. Rizikovým faktorem pro vznik maligního melanomu vznikajícího nejčastěji z plošného pigmentového névu je expozice UV záření, zejména jeho UVB složce. Nárazové intenzivní opalování (především v dětství) vedoucí k popálení kůže a solární dermatitidě tak zvyšuje pravděpodobnost výskytu melanomu. I když maligní melanom vzniká z mateřských znamének jen někdy, vzrůstá při jejich vyšším počtu úměrně i riziko vzniku tohoto nádoru. Familiární výskyt melanomu (u zhruba 10% pacientů) ukazuje rovněž na vliv genetických faktorů při vzniku tohoto nádorového onemocnění. ...

Plný text v pdf

Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2007