Hodnocení nutričního stavu a stanovení rizika podvýživy u nemocných s bronchogenním karcinomem

Konference: 2008 XVI. Západočeské pneumoonkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: Konference bez tematických celků

Číslo abstraktu: 2008_26

Autoři: MUDr. Marcela Tomíšková; doc. MUDr. Miroslav Tomíška, CSc.; Mgr. Petr Illa; prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.; MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D.; MUDr. Jana Kaplanová; Dagmar Fejerová

Cíl práce: Malnutrice u nemocných se zhoubnými nádory je považována za negativní prognostický faktor a navíc se může podílet na výskytu komplikací protinádorové léčby. Ve většině klinických studií však tento faktor není zohledňován. Proto jsme u skupiny 100 nemocných s nově zjištěným bronchogenním nádorem provedli jednorázové komplexní vyšetření nutričního stavu za účelem porovnat jej v budoucnosti s výskytem nežádoucích účinků a celkovými výsledky onkologické léčby.

Materiál a metoda: Zjišťována byla aktuální a obvyklá tělesná hmotnost, procentuální úbytek tělesné hmotnosti, tělesná výška, index tělesné hmotnosti a odhad průměrného příjmu stravy v posledním týdnu, vyjádřený v procentech obvyklého plného příjmu. Měřen byl také obvod střední části paže a kožní řasa nad tricepsem a sérové hladiny albuminu a C reaktivního proteinu.

Nutriční rizikový screening (NRS) ve škále 0–6 bodů, vyjadřující riziko významné podvýživy, byl vytvořen součtem aktuálního stavu výživy (0–3 body) s faktory aktivity nádorového onemocnění a nutričního rizika vyplývajícího z plánované léčby (také 0–3 body).

Výsledky a závěr: Soubor tvoří 72 mužů a 28 žen. Diagnóza nemalobuněčného nádoru byla stanovena u 74 a malobuněčného u 25 nemocných (u jednoho nemocného nebyl tumor histologicky verifikován). Čtrnáct nemocných mělo lokalizované onemocnění, 84 nemocných lokoregionálně pokročilé nebo metastatické onemocnění, u 2 nemocných nebylo stadium stanoveno. Výkonostní stav, performance status dle ECOG, při zjištění choroby byl normální pouze u 11 nemocných (PS 0), snížený u 82 nemocných (PS 1-2) a výrazně snížený u 7 (PS 3-4). Cílenou onkologickou léčbu podstoupilo 91 nemocných.

Úbytek hmotnosti větší než 5 % původní hodnoty mělo 52,5 % nemocných, více než 10 % zhublo 28,8 %, přičemž 8,5 % nemocných mělo již na počátku léčby úbytek vyšší než 15 %.

Medián indexu tělesné hmotnosti (BMI) činil 25,1 kg/m2, přičemž 16,6 % nemocných mělo sníženou hodnotu BMI (pod 20,5 kg/m2, nebo u nemocných starších než 65 roků pod 22 kg/m2). Významně snížený příjem stravy pod 75 % původního množství udávalo 15,5 % nemocných.

Signifikantní riziko podvýživy (3 a více bodů) bylo již před zahájením léčby stanoveno u 36,2 % nemocných.

Naše práce ukazuje, že i když většina nemocných s nově zjištěným bronchogenním nádorem má přiměřenou tělesnou hmotnost, více než jedna třetina z nich má pomocí jednoduchého rutinního testování významné riziko podvýživy již před zahájením onkologické léčby. V práci prezentujeme vztah uvedených nutričních dat k toxicitě léčby.

Datum přednesení příspěvku: 13. 11. 2008