Hodnocení odpovědi na léčbu u maligních onemocnění – víme co znamená zkratka RECIST?

Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče

Téma: Teorie a praxe klinických hodnocení

Číslo abstraktu: 014

Autoři: MUDr. Michal Standara; MUDr. Helena Bartoňková; MUDr. Regina Demlová, Ph.D.

Hodnocení nádorové odpovědi na léčbu patří v průběhu klinických studií, ale i v běžné praxi, k základním úkolům onkologa. Právě nutnost standardizace posuzování výsledků mezinárodních klinických studií vedla k prvním snahám o zavedení jednotných kritérií z valné většiny založených na měření změn velikosti masy solidního tumoru pomocí zobrazovacích metod.

Široce používaná byla v roce 1979 přijatá „WHO kritéria“, jejichž základem bylo měření ložisek ve dvou na sebe kolmých rozměrech. WHO kritéria dělí léze na „měřitelné“, „neměřitelné“ a „hodnotitelné“. Jako měřitelné se označují ložiska velikostí přesahující 20 mm x 10 mm, neměřitelné jsou pak menší ložiska a všechny kostní léze. Hodnotitelné jsou léze typu ascites nebo peritoneální disseminace. Avšak precizní měření ve dvou rozměrech se posléze ukázalo jako příliš časově náročné. Koncem 90. let byla konsensem lékařů, zástupců farmaceutického průmyslu a regulačních úřadů schválena nová – „RECIST kritéria“ pracující již pouze s jedním rozměrem léze. K posouzení shody s dosavadní praxí proběhlo souběžné hodnocení 14-ti klinických studií dle obou kritérií. Z výsledků vyplynulo, že se rozdílné odpovědi vyskytují jen v zanedbatelném procentu. Kromě rozdílného způsobu měření jsou u RECIST kritérií i jinak definovány léze – dělí se na měřitelné a neměřitelné, přičemž hranicí měřitelnosti je 20 mm (resp. 10 mm, v případě, že bylo vyšetření provedeno spirálním CT). Dalšími pojmy jsou „cílové“ (target) a „necílové“ (non-target) léze. Všechna měřitelná ložiska do počtu 5 v jednom orgánu a 10 celkově jsou považována za cílová. Měření ostatních – necílových lézí není striktně vyžadováno, je však nutné popsat jejich přítomnost či nepřítomnost. Z podstaty měření jen v jednom rozměru vyplývá také odlišná definice hodnocení léčebné odpovědi: dle RECIST kritérií hovoříme o parciální remisi v případě zmenšení součtu velikosti cílových lézí o více než 30% ve srovnání se vstupním vyšetřením, u WHO kritérií je potřeba k dosažení stejného výsledku zmenšení plochy měřitelných lézí o nejméně 50 %. V případě progrese se jedná o navýšení o minimálně 25% u WHO kritérií, respektive 20% u RECIST.
RECIST kritéria jsou u současných klinických studií standardem, a to zejména pro jednodušší způsob měření ložisek při obdobných základních principech vyhodnocení s WHO kritérii. Jako každá metodika mají i RECIST kritéria své limitace, popisována jsou problematická hodnocení u tumorů žaludku a prsu, nepřesná jsou měření lézí nepravidelného či výrazně protáhlého tvaru a ložisek ne zcela dobře ohraničených proti okolí.

Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2005