HODNOCENÍ ÚROVNĚ CHEMOSENZORICKÉ PERCEPCE U NEMOCNÝCH PO TOTÁLNÍ LARYNGEKTOMII

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádory hlavy a krku

Téma: XII. Nádory hlavy a krku

Číslo abstraktu: 123

Autoři: K. Svatoňová; MUDr. Hana Faitlová 1980-; MUDr. Jan Vodička, Ph.D.; Mgr. Jana Škvrňáková, Ph.D.

Východiska:

Prognóza nemocného s onkologickým onemocněním je významně ovlivněna jeho nutričním stavem. Ve vyšetřovaném souboru 30 nemocných po to­tální laryngektomii jsme se zaměřili na úroveň jejich chemosenzorické percepce, která je s nutričním stavem často spojována. Nemocní po totální laryngektomii jsou skupinou onkologicky nemocných, u kterých jsme předpokládali nejvýznamnější alteraci čichu a chuti. Tito nemocní dýchající trvalou tracheostomií mají vyřazenou funkci nosu, a tak významně zhoršenou čichovou schopnost. Porovnávali jsme čichovou schopnost u lidí s různým mechanizmem náhradní řeči. Zhoršení chuti je přisuzováno zpravidla zhoršení čichu. Nemocní, kteří podstoupili adjuvantní radioterapii, mohou mít zhoršenou schopnost vnímání chuti přímým poškozením chu­ťového epitelu a sníženou produkcí slin.

Materiál a metody:

Byla prováděna současně tato 3 vyšetření - čich ortonazální, čich retronazální, chuť. 1) Pro vyšetření ortonazálního čichu byl užit v ČR dnes již běžně užívaný test subjektivní olfaktometrie (OMT). 2) K testování retronazální čichové funkce jsme vycházeli z testu dle Heilmanna (2002). Vybrali jsme 6 látek, které byly snadno rozpoznatelné. 3) K vyšetření chuti byla užita metoda Taste Strips, při které jsme vycházeli z metodiky pu­blikované Landisem v roce 2009. Testy byly upraveny tak, aby maximum bodů pro každou vyšetřovanou kvalitu bylo 12. Před vyšetřením byli nemocní vyzváni, aby svou schopnost čichu a chuti sami ohodnotili známkou od 0 do 10 bodů. Tyto hodnoty byly následně srovnány s dosaženými výsledky v testech.

Výsledky:

Vyšet­ření se zúčastnilo 30 pacientů po totální laryngektomii. Sami pacienti udávají subjektivně ztrátu čichu úplnou. V testu ortonazální čichové funkce bylo 25 respon­dentů s anosmií, 4 s hyposmií a 1 dosáhl plného počtu bodů. V testu retronazální čichové funkce byly bodové zisky mnohem vyšší. Průměrná hodnota u testu OMT činí 4 z 12, u retronazální funkce je 9 z 12. Vyšetření prokázalo významné snížení ortonazální čichové funkce a jen mírné snížení retronazálního čichu. Dle VAS hod­notili respondenti svou chuť za sníženou. V testu subjektivní gustometrie bylo dosaženo průměrně 9 bodů z 12 možných, tedy v mezích normy.

Závěr:

V našem vý­zkumu dosáhli pacienti s nejvyšším BMI při vyšetření čichu a chuti vyšších bodových zisků. Rozdíl však nebyl statisticky významný. Náhradní řečový mechanizmus schopnost čichu statisticky významně neovlivnil, byly však výrazné interindividuální rozdíly a malý soubor vyšetřených.

 

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013