HORMONÁLNĚ INDEPENDENTNÍ KARCINOM PROSTATY. DOCETAXEL – NOVÁ PRVOLINIOVÁ VOLBA

Adenokarcinom prostaty dlouhodobě patří k nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním mužů v naší populaci. Více než 80 % nádorů prostaty je primárně hormonálně dependentních. Ovlivnění hormonálního prostředí již od čtyřicátých let minulého století představuje léčbu volby lokálně pokročilého a generalizovaného karcinomu prostaty. Suprese androgenů navodí masivní apoptózu nádorových buněk. Medián trvání odpovědi se pohybuje mezi 12–24 měsíci. Následně přes kastrační hladiny androgenů dochází k progresi onemocnění. Laboratorně detekujeme progresi prostatického specifického antigenu (PSA), klinicky pak zhoršení stavu a rozvoj či zhoršení algického syndromu. U pacientů se mohou přidružit i mikční obtíže. Karcinom prostaty, který se vymknul hormonální kontrole, označujeme jako hormonálně independentní (HICaP). Rozvoj hormonální independence je spojen s nepříznivou prognózou. Přežití pacientů s takto pokročilým nádorem je pohybuje kolem 12 měsíců. Prioritou léčby je zachování kvality života nevyléčitelně nemocného.
V přednášce předkládáme možnosti léčebného ovlivnění HICaP pomocí cytotoxické léčby různými režimy a naše zkušenosti s léčbou takto postižených nemocných. Dokládáme zkušenosti s léčbou chemonaivních pacientů, u kterých jsme aplikovali léčbu docetaxelem v dávce 75 mg/m2 aplikovaný každé tři týdny. Hodnotíme vzhledem ke krátkému odstupu toxicitu léčby a léčebnou odpověď, nelze však hodnotit trvání odpovědi.
U pacientů používáme v premedikaci dexamethazon perorálně, antagonisty H2 receptorů a setrony. Alergická reakce se nevyskytla. Hematologická toxicita GIII – IV nebo rozvoj febrilní neutropenie jsme nezaznamenali. Leukopenie u jednoho pacienta vedla k příslušné redukci dávky. GIT toxicita spočívala spíše v dyskomfortu a nechutenství. U většiny nemocných nastala parciální či totální alopecie, větší část nemocných popisovala změny na nehtech. Všichni nemocní v souvislosti s léčbou udávali zvýšenou únavu a snížení možné zátěže.
Hladiny PSA jsme vyšetřovali po třech cyklech léčby. U více než poloviny nemocných jsme po 2 měsících dosáhli poklesu PSA o více než 50 %, u nikoho nedošlo k progresi hodnot, po 6 měsících přetrvává odpověď u 30 % nemocných.
Redukce bolesti umožnila změny v medikaci analgetik u všech nemocných, nelze rovněž hodnotit dobu trvání odpovědi.
Docetaxel v léčbě hormonálně independentního karcinomu prostaty je dobře tolerovaným lékem ve standardním léčebném režimu. Toxicita léčby je přijatelná. Snížení algického syndromu umožňuje redukci dávek analgetické léčby, tím vede ke zlepšení kvality života nemocného. Literárně citované prodloužení doby do progrese a prodloužení přežití není zatím možné z našich zkušeností doložit.