Identifikace a studium funkce mikroRNA s prediktivním a prognostickým významem u pacientů s kolorektálním karcinomem.

Konference: 2008 XXXII. Brněnské onkologické dny a XXII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: I. Experimentální onkologie

Číslo abstraktu: 008

Autoři: prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.; Doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.; Kateřina Sobková; Doc. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

MikroRNA (miRNA) tvoří velkou skupinu krátkých nekódujících RNA post-transkripčně regulujících genovou expresi. Na základě schopnosti miRNA regulovat translaci onkogenů a nádorových supresorů, lze předpokládat jejich funkční zapojení do procesů kancerogeneze. Ve výzkumu nádorů tlustého střeva a konečníku již byly zveřejněny práce definující profily exprese miRNA odlišující nádorovou tkáň od zdravé střevní sliznice či schopnost vybraných miRNA vykazovat funkci nádorového supresoru nebo onkogenu.
V naší studii jsme metodou Real-Time PCR sledovali vztah vybraných miRNA ke klinicko-patologickým charakteristikám kolorektálního karcinomu (CRC) na souboru 29 pacientů. Nejvyšší hladiny v nádorové tkáni oproti normálnímu střevnímu epitelu vykazovala miR-21 (p<0,0001), kterou jsme pozitivně asociovali také s postižením lymfatických uzlin (p=0,027) a rozvojem vzdálených metastáz (p=0,009). K objasnění funkce miR-21 v patogenezi CRC jsme provedli in vitro studii na buňkách kolorektálního karcinomu DLD1 a SW837. Za tímto účelem jsme do buněk transientně transfekovali 2’O-methylované oligonukleotidy, anti-miRNA-21, což vedlo k reprodukovatelnému poklesu hladin miR-21 na 12%-15% oproti expresi v kontrolních buňkách, do kterých byl transfekován 2’OMe-EGFP. Pro normalizaci dat byla použita malá jaderná U6B RNA (RNU6B), jejíž exprese nebyla transfekcí ani v jednom případě ovlivněna. Transfekce anti-miRNA-21 vedla k přibližně 30% poklesu proliferace obou testovaných linií při měření MTT testem.
V současné době testujeme vliv anti-miRNA-21 na senzitizaci buněk k panelu cytostatik (5-fluorouracil, irinotekan, oxaliplatina), její vliv na buněčný cyklus průtokovou cytometrií a invazivní vlastnosti pomocí matrigelového testu invazivity. Zdvojnásobili jsme zkoumaný soubor pacientů a doplnili ho o další klinicko-patologické údaje včetně parametrů přežití. Věříme, že naše práce je dalším příspěvkem ke studiu funkcí miRNA v regulaci apoptózy, buněčné proliferace a diferenciace během patogeneze kolorektálního karcinomu.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NR/9076 4 a výzkumným záměrem MZ0MOU2005.

Datum přednesení příspěvku: 17. 4. 2008