Identifikace podskupin meduloblastomu pomocí molekulárních markerů u nádorových tkání a z nich odvozených buněčných linií

Konference: 2014 10. symposium a workshop molekulární patologie a histo(cyto)chemie

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Postery

Číslo abstraktu: p02

Autoři: Mgr. Lenka Filipová; RNDr. Petr Chlapek, Dis. Ph.D.; MUDr. Karel Zitterbart, Ph.D.; prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, CSc.; doc.RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc.

Meduloblastom je nejčastějším nádorem centrální nervové soustavy u dětí. Jedná se o embryonální, vysoce invazivní, primitivní neudoektodermální nádor mozečku. Největší incidenci zaznamenáváme mezi 2.–4. a 6.–8. rokem života. V dospělosti se tento nádor vyskytuje zcela výjimečně. Léčba vyžaduje maximální chirurgické odstranění nádoru následované radioterapií a chemoterapií. Současné publikace naznačují, že by se meduloblastom dal rozdělit do podskupin v závislosti na přítomnosti molekulárních markerů. Vzhledem k tomu, že u jednotlivých podskupin lze najít specifické asociace jak s klinickými daty, tak s histopatologickými charakteristikami, může být rozdělení pacientů podle těchto podskupin využito pro volbu nejefektivnějšího léčebného postupu. Pomocí stanovení expresního profilu je možné identifikovat čtyři hlavní podskupiny meduloblastomu, a to WNT, SHH, skupina 3 a skupina 4 (1). Dále byla vyvinuta nová diagnostická metoda založená na detekci a vnitrobuněčné lokalizaci čtyř markerů (GAB 1, β catenin, filamin A, a YA P1), díky kterým lze rozlišit podskupiny WNT, SHH a non WNT/SHH (2). V naší studii jsme se zabývali možnostmi využití těchto markerů pro určení výše popsaných podskupin u dvou referenčních meduloblastomových buněčných linií a šesti linií derivovaných v naší laboratoři z nádorové tkáně pacientů s meduloblastomem. U všech zkoumaných linií jsme zaznamenali jadernou lokalizaci YA P1 a cytoplazmatickou lokalizaci markerů GAB 1, β catenin a filamin A. Takovýto nález odpovídá podskupině SHH. Nicméně tři ze zmíněných nádorů byly analyzovány za použití expresního profilování (1) s rozdílným výsledkem: jeden náležel do subkategorie SHH, ale další dva náležely do skupiny 3, respektive skupiny 4. Pro potvrzení možných změn ve fenotypu meduloblastomu za podmínek in vitro bude potřeba detailnější analýza těchto linií s využitím expresního profilování.

Tato studie byla podporována projektem CEB (OP VK CZ.1.07/2.3.00/20.0183: 2012-2015) a Evropským fondem pro regionální rozvoj a státní rozpočet České republiky (RECAMO; CZ.1.05./2.1.00/03.0101).

Literatura
1. Northcott PA, et al. Nature 2012; 488: 49–56.
2. Ellison DW, et al. Acta Neuropathol 2011; 121: 381–396.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014