Konference: 2007 12. ročník odborného sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: II. Ovariální karcinom
Číslo abstraktu: 032
Autoři: MUDr. Markéta Tomšová, Ph.D.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; MUDr. Iva Sedláková, Ph.D.; Prof. MUDr. Ivo Šteiner, CSc.
Úvod
Karcinom ovária je šestým nejčastějším maligním onemocněním u žen na světě. Tento nádor je nejčastější příčinou smrti ze všech gynekologických maligních nádorů. Z hlediska prognózy mají zásadní význam stage, velikost reziduálního tumoru, věk a celkový stav pacientky v době diagnózy, histologie tumoru a v případě časných stádií též stupeň diferenciace nádoru (grade).
Cíle studie
Cílem projektu bylo přispět k hledání prognostických markerů u ovariálního karcinomu, které je možno stanovit imunohistochemicky. Ve studii jsme se zaměřili na šest okruhů výzkumu:
Materiál a metody
Jednalo se o retrospektivní studii. Soubor tvoří 116 pacientek s karcinomem ovária histologicky diagnostikovaným na Fingerlandově ústavu patologie v rozmezí let 1996 až 2003. Z klinických údajů jsem sledovali stage nádoru, velikost reziduálního tumoru po operaci a dobu přežití. Archivní parafinové bločky byly imunohistochemicky vyšetřeny za použití nepřímé imunohistochemické metody a těchto primárních protilátek: estrogenové a progesteronové receptory, proliferační antigeny Ki-67 a topoizomeraza IIα, onkoproteiny p53, p21, bcl-2, bax, HER-2/neu, VEGF, FVIII a CD34 (angiogenní kapacita nádoru) a CD3 (průkaz tumor infiltrujících T lymfocytů). Estrogenové a progesteronové receptory, onkoproteiny p53, p21, bcl-2, bax a HER-2/neu, a VEGF byly hodnoceny semikvantitativně. Počet CD3+ TIL a exprese antigenů Ki-67 a topoizomerázy IIα byly hodnoceny kvantitativně. Při kvantifikaci kapilár byla použita metodika poprvé popsaná Weidnerem. Nejprve byla při malém zvětšení identifikována místa s největší koncentrací kapilár (tzv. „hot spots“). V druhém kroku byly v těchto „hot spots“ při větším zvětšení kvantifikovány jednotlivé kapiláry. Pro statistické zpracování byl použit program NCSS. Celkové přežití bylo sledováno Kaplan-Meierovou metodou, univariantní analýza byla provedena pomocí log-rank testu.
Výsledky
V univariantní analýze jsme nalezli prognostický význam na dobu přežití těchto faktorů: věk (p=0.02), stage (p=0.000004), residuální nádor (p=0.0002), grade (p=0.02), topoisomeráza IIα (p=0.04), Ki-67 (p=0.005), progesteronové receptory (p=0.0008), průměrná hodnota počtu kapilár ve vaskulárních “hot spots” za použití protilátky CD34 (p=0.01), maximální hodnota počtu kapilár za použití protilátky CD34 (p=0.05) a počet TIL (p = 0,000005). V multivariantní analýze jsme za nezávislé prognostické faktory prokázali pouze věk (p=0.01), reziduální nádor (p=0.0004), stage (p = 0.02), průměrnou hodnotu počtu kapilár ve vaskulárních “hot spots” za použití protilátky CD34 (p=0.004) a počet intraepiteliálních TIL (p > 0,00000).
Závěr
Tato studie potvrdila za imunohistochemicky detekovatelný prognostický faktor na přežití pacientek s ovariálním karcinomem počet tumor infiltrujících intraepiteliálních T lymfocytů v nádorové tkáni a průměrnou hodnotu počtu kapilár ve vaskulárních “hot spots”za použití protilátky CD34.
Projekt byl podpořen grantem IGA MZ NR8363-3/2005
Karcinom ovária je šestým nejčastějším maligním onemocněním u žen na světě. Tento nádor je nejčastější příčinou smrti ze všech gynekologických maligních nádorů. Z hlediska prognózy mají zásadní význam stage, velikost reziduálního tumoru, věk a celkový stav pacientky v době diagnózy, histologie tumoru a v případě časných stádií též stupeň diferenciace nádoru (grade).
Cíle studie
Cílem projektu bylo přispět k hledání prognostických markerů u ovariálního karcinomu, které je možno stanovit imunohistochemicky. Ve studii jsme se zaměřili na šest okruhů výzkumu:
- expresi hormonálních receptorů (estrogenové a progesteronové receptory),
- zhodnocení kinetiky buněčného růstu prostřednictvím stanovení proliferační aktivity pomocí protilátky Ki-67 (MIB-1) a topoizomerázy IIα,
- expresi onkoproteinů majících vztah k apoptóze (p53, p21, bcl-2 a bax),
- overexpresi onkoproteinu HER-2/neu,
- stanovení angiogenního potenciálu imunohistochemickým průkazem jednoho z nejvýznamnějším angiogenních faktorů (VEGF) a kvantifikací kapilár v místech největší angiogenní aktivity, a
- průkaz CD3+ tumor infiltrujících lymfocytů (TIL).
Materiál a metody
Jednalo se o retrospektivní studii. Soubor tvoří 116 pacientek s karcinomem ovária histologicky diagnostikovaným na Fingerlandově ústavu patologie v rozmezí let 1996 až 2003. Z klinických údajů jsem sledovali stage nádoru, velikost reziduálního tumoru po operaci a dobu přežití. Archivní parafinové bločky byly imunohistochemicky vyšetřeny za použití nepřímé imunohistochemické metody a těchto primárních protilátek: estrogenové a progesteronové receptory, proliferační antigeny Ki-67 a topoizomeraza IIα, onkoproteiny p53, p21, bcl-2, bax, HER-2/neu, VEGF, FVIII a CD34 (angiogenní kapacita nádoru) a CD3 (průkaz tumor infiltrujících T lymfocytů). Estrogenové a progesteronové receptory, onkoproteiny p53, p21, bcl-2, bax a HER-2/neu, a VEGF byly hodnoceny semikvantitativně. Počet CD3+ TIL a exprese antigenů Ki-67 a topoizomerázy IIα byly hodnoceny kvantitativně. Při kvantifikaci kapilár byla použita metodika poprvé popsaná Weidnerem. Nejprve byla při malém zvětšení identifikována místa s největší koncentrací kapilár (tzv. „hot spots“). V druhém kroku byly v těchto „hot spots“ při větším zvětšení kvantifikovány jednotlivé kapiláry. Pro statistické zpracování byl použit program NCSS. Celkové přežití bylo sledováno Kaplan-Meierovou metodou, univariantní analýza byla provedena pomocí log-rank testu.
Výsledky
V univariantní analýze jsme nalezli prognostický význam na dobu přežití těchto faktorů: věk (p=0.02), stage (p=0.000004), residuální nádor (p=0.0002), grade (p=0.02), topoisomeráza IIα (p=0.04), Ki-67 (p=0.005), progesteronové receptory (p=0.0008), průměrná hodnota počtu kapilár ve vaskulárních “hot spots” za použití protilátky CD34 (p=0.01), maximální hodnota počtu kapilár za použití protilátky CD34 (p=0.05) a počet TIL (p = 0,000005). V multivariantní analýze jsme za nezávislé prognostické faktory prokázali pouze věk (p=0.01), reziduální nádor (p=0.0004), stage (p = 0.02), průměrnou hodnotu počtu kapilár ve vaskulárních “hot spots” za použití protilátky CD34 (p=0.004) a počet intraepiteliálních TIL (p > 0,00000).
Závěr
Tato studie potvrdila za imunohistochemicky detekovatelný prognostický faktor na přežití pacientek s ovariálním karcinomem počet tumor infiltrujících intraepiteliálních T lymfocytů v nádorové tkáni a průměrnou hodnotu počtu kapilár ve vaskulárních “hot spots”za použití protilátky CD34.
Projekt byl podpořen grantem IGA MZ NR8363-3/2005
Datum přednesení příspěvku: 20. 1. 2007
