INTERAKCE DOXORUBICINU S AMINOKYSELINAMI JAKO POTENCIÁLNÍ ČINITEL SNÍŽENÍ TERAPEUTICKÉHO INDEXU LÉČIVA

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Onkologická farmacie a farmakoekonomika

Téma: XXVII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: 263

Autoři: Mgr. Natalia Vladimirovna Cernei; Mgr. Markéta Komínková; Mgr. Zbyněk Heger; Mgr. Ondřej Zítka; doc., RNDr. Michal Masařík, Ph.D.; Prof. RNDr. Miroslava Beklová, CSc.; prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc.; prof. MUDr. Tomáš Eckschlager, CSc.; doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.

Východiska:

Doxorubicin patří mezi nejúčinnější léčiva v protinádorové terapii. Jeho použití je však limitováno výskytem srdeční myopatie, která může vést k fatálnímu srdečnímu selhání. Účinky doxorubicinu nejsou pouze inhibiční, ale také cytocidní, kdy porucha průběhu mitózy může vyvolat apoptózu. Cílem této práce bylo prozkoumat in vitro účinky doxorubicinu na aminokyseliny pro posouzením jejich interakcí.

Materiál a metody:

Byly připraveny vzorky aminokyselin s doxorubicinem. Do 1,5 ml mikrozkumavky byla napipetována AMK (glycin, prolin, sarkosin, cystein, tyrosin, lysin, taurin, alanin) o koncentraci 100 µg/ml (Sigma Aldrich, St. Louis, USA), k vzorku AMK byl následně přidán doxorubicin o výsledné koncentraci (1, 10, 20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100 µg/ml). K detekci AMK v komplexech s doxorubicinem byla použita ionexová kapalinová chromatografie s VIS detektorem. Dvoukanálový VIS detektor pracoval při vlnových délkách 440-570 nm.

Výsledky:

Koncentrace aminokyselin (glycin, prolin, sarkosin, cystein, tyrosin, lysin, taurin, ß alanin) zůstávala během analýzy 100 µg/ml. Byly po­zorovány změny ploch píků aminokyselin a následně procentuálně vyjádřeny. Nejvyšší interakce byla zjištěna u prolinu, jehož pík oproti kontrolnímu vzorku vy­kazoval nejvýraznější zmenšení plochy, a to o 18,6 %. V případě taurinu, kde byla zjištěna druhá nejvýraznější interakce došlo ke zmenšení plochy píku o 13,8 %. U cysteinu a lysinu byly zaznamenány změny podstatně méně výrazné, a to u lysinu o 0,6 % a u cysteinu o 0,4 %. U zbylých aminokyselin tyrosinu, glycinu, sarkosinu a ß alaninu nebyly zazna­menány změny téměř žádné. Procentuálně roz­díl ploch píku nedosahoval ani jednom případě více než 0,05 %. Vysoká míra interakce naznačuje tvorbu komplexu doxorubicinu s danými amino­kyselinami.

Závěr:

Jako nejreaktivnější byl vy­hodnocen prolin, méně pak taurin, cystein a lysin. Při zaznamenání vysoké míry interakce je předpo­kládána tvorba komplexů, které mohou snižovat terapeutický index doxorubicinu, čímž se také sni­žuje možnost aplikace doxorubicinu pacientům. Proto se přistupuje k používání liposomálního či pegylovaného liposomálního doxorubicinu, jejiž terapeutický index je díky odlišné farmakokinetice a tkáňové distribuci vyšší.

Práce byla finančně podpořena projekty MSMT 6215712402, CYTORES GAČR P301/10/0356.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013