Jaká je nezbytnost a rozsah lymfadenektomie u cystektomie pro karcinom močového měchýře?

Jelikož 5-letý dissease free interval pacientů podstoupivších radikální cystektomii pro invazivní karcinom močového měchýře je dle literárních údajů 50-60% a celkové 5-ti leté přežití nemocných s uzlinovým postižením jen 4-31%, je zjevné, že na léčebných postupech je stále co zlepšovat. Přítomnost uzlinových metastáz je nezávislým a signifikantním prognostickým faktorem a riziko selhání léčby pro takto postižené pacienty je počítáno koeficientem 1,8. Vyvstává tudíž otázka opodstatněnosti, rozsahu a indikace lymfadenektomie. Nejčastějšími argumenty jejích odpůrců jsou její zbytečnost v případě onemocnění omezeného na orgán a to, že v případě postižení uzlin by onemocnění mělo být pokládáno za systémové. Navíc starší zprávy o 5-ti letém přežití radikálně cystektomovaných s uzlinovým postižením jsou neutěšené.
Výsledky prospektivních studií které by měly z onkologického hlediska potvrdit nadřazenost cystektomie s lymfadenektomií oproti simplexní cystektomii (v jejím rámci jsou též odstraněny některé uzliny přiléhající povrchu měchýře a ty, které souvisejí s viscerální skupinou větví a. iliaca interna), zatím nejsou pro relativně krátkou dobu jejich trvání zcela jednoznačné, i když některé literární prameny retrospektivního charakteru naznačují možnost prodloužení přežití pro právě takto léčenou skupinu nemocných s uzlinovým postižením. Nejsou jednoznačně vyjasněny otázky doporučeného rozsahu lymfadenektomie, počtu odstraněných uzlin a prognostických faktorů ve vztahu k přežívání po lymfadenektomii. Review se opírá zejména o práce M.A.Ghoneima a H. Abol-Enaima. ...

Plný text v pdf