KARCINOM JÍCNU A GASTROEZOFAGEÁLNÍ JUNKCE – ÚVOD

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Gastrointestinální nádory

Téma: XV. Nádory jícnu a žaludku

Číslo abstraktu: XV/ 12

Autoři: MUDr. Radim Němeček, Ph.D.; MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; MUDr. Jiří Novák; Mgr. Denisa Malúšková; doc. MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.

Východiska:

Nádory jícnu a gastroezofageální junkce (GEJ) jsou celosvětově šestou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění a představují závažný medicínský problém nejen v rozvojových zemích. Nejvyšší incidence i mortalita je v regionech Asie, jižní a východní Afriky. V ČR je každoročně diagnostikováno více než 500 nových případů, více než 450 pacientů pak v důsledku tohoto onemocnění umírá. Incidence i mortalita vykazují neustále narůstající trend. Výskyt nádorů jícnu je v ČR u mužů cca 4,5krát častější než u žen, vrchol incidence je udáván mezi 50. a 75. rokem. Diagnóza je u více než poloviny pacientů stanovena již primárně v pokročilém či diseminovaném stadiu. Histologicky se nádory jícnu dělí na spinocelulární karcinomy postihující především proximální dvě třetiny jícnu a adenokarcinomy, které vycházejí obvykle z distální třetiny jícnu a z oblasti GEJ. Zatímco spinocelulární karcinomy převažují v zemích východní Evropy a Asie, naopak v Severní Americe a většině západních zemí Evropy dominují adenokarcinomy. Ty tvoří více než 70 % všech nádorů jícnu a GEJ – především u bílé (kavkazské) rasy. V posledních letech byl zaznamenán výrazný nárůst incidence nádorů distálního jícnu a GEJ oproti nádorům proximálním a stejně tak nárůst četnosti adenokarcinomů oproti karcinomům dlaždicobuněčným. Rizikovými faktory pro vznik spinocelulárních karcinomů jsou především kouření a alkohol, nejednoznačná je souvislost s HPV infekcí. Gastroezofageální reflux (častější u obézních pacientů a pacientů s hiátovou hernií) a s ním související Barretův jícen (metaplazie dlaždicovitého epitelu distálního jícnu poškozeného refluxem) představují hlavní rizikové faktory pro vznik adenokarcinomu. Adenokarcinomy GEJ rozdělujeme podle tzv. Siewertovy klasifikace do tří typů: 1) Siewert I (adenokarcinom distálního jícnu, nádorové centrum je 1– 5 cm nad GEJ), 2) Siewert II (klasický nádor kardie s centrem tumoru do 1 cm nad a do 2 cm pod GEJ) a 3) Siewert III (subkardiální karcinom žaludku s nádorovým centrem 2– 5 cm pod GEJ, infiltrující GEJ a distální jícen z kaudální strany). Dle 7. vydání AJCC Cancer Staging Manual jsou nádory Siewert I a II klasifi kovány jako nádory jícnu, naopak nádory typu Siewert III jsou řazeny mezi nádory žaludku. Toto rozčlenění je však diskutabilní a má řadu odpůrců.

Závěr:

Anatomická lokalizace a histologický typ nádoru jícnu a GEJ spolu s gradingem patří mezi základní kameny diagnostiky tohoto nádorového onemocnění a spolu s dalšími klinickými faktory tvoří odrazový můstek pro stanovení konkrétní strategie onkologické léčby.

 

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 8. 4. 2015