KARCINOM REKTA A ANALÝZA PREDIKTIVNÍCH FAKTORŮ SPOJENÝCH S PN+

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: IX. Nádory tlustého střeva a konečníku

Číslo abstraktu: 135

Autoři: prof. MUDr. Alexander Ferko, CSc.; MUDr. Tomáš Dušek; MUDr. Július Örhalmi; MUDr. Milan Chobola, Ph.D.; MUDr. Dimitar Hadži Nikolov, Ph.D.; MUDr. Eva Hovorková

Východiska:

Faktor ovlivňující strategii léčby T3 karcinomu rekta je pN+ stadium. Senzitivita předoperačních zobrazovacích vyšetření, odhalujících N+, není zcela uspokojivá. Rizikové faktory, které jsou spojené s pN+ stadiem a zjistitelné předoperačními vyšetřeními, nejsou také zatím spolehlivě identifikovány. Cílem práce je analýza prediktivních faktorů, které mají vliv na vznik metastatického postižení uzlin u T3 karcinomu rekta, na základě kterých je možné pacienty selektovat pro neadjuvantní chemoradioterapii.

Soubor pacientů a metody:

Zhodnocena byla skupina pacientů s (y)pT3 karcinomem rekta po resekčním výkonu, operovaných na Chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové v období od 1. 1. 2011 do 31. 1. 2014. Data byla sbírána prospektivně a ukládána do registru pro karcinom rekta. Sledované parametry byly věk, pohlaví, BMI, lokalizace nádoru, cirkumferentní topografie nádoru, hloubka penetrace nádoru do mezorekta, počet odebraných a pozitivních uzlin, grading, přítomnost angioinvaze, lymfangioinvaze a perineurálního šíření, provedení parciální nebo totální mezorektální excize a podstoupení neadjuvantní chemoterapie. Data byla hodnocena pomocí dvouvýběrového t-test, neparametrického Mann-Whitney a Kol-mogorov-Smirnov testu a χ2 testu nezávislosti.

Výsledky:

Celkem bylo v uvedeném období provedeno 246 resekčních výkonů pro karcinom rekta. Po selekci vstoupilo do studie 73 pacientů s T3 karcinomem rekta. Resekce pro karcinom horního rekta byla provedena u 31 (42,5 %) pacientů, středního rekta u 23 (31,5 %) a dolního rekta 19 (26,0 %) pacientů. Primárně operováno bylo 28 (38,4 %) pacientů, neoadjuvantní chemoradioterapii mělo 36 (49,3 %) pacientů, pouze ozářením bylo léčeno 9 (12,3 %) pacientů. Stadium pN+ bylo zjištěno celkem u 38 (52,1 %) pacientů. Statistickou analýzou byly identifikovány rizikové faktory pro pN+: lymfangioinvaze (p ≤ 0,0001), angioinvaze (p = 0,029) a perineurální šíření tumoru (p = 0,0012). Na hranici statistické významnosti pro pN+ byl zjištěn vliv gradingu tumoru (p = 0,098).

Závěr:

Naše studie prokázala, že pacienti s předoperačně zjištěnou lymfovaskulární invazí, perineurálním šířením a nízkým gradingem nádoru mají vyšší riziko postižení regionálních lymfatických uzlin.

Práce podpořena MZ ČR – RVO (FNHK, 00179906).

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014