Kvalita dat Národního onkologického registru České republiky v období 2001-2007.

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR

Téma: Onkologická informatika a Národní onkologický registr

Číslo abstraktu: 116

Autoři: RNDr. Jan Mužík, Ph.D.; Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Úvod

Národní onkologický registr (NOR) je plně funkční populační registr se 100% pokrytím populace. Zaznamenává základní diagnostická a léčebná data o všech malignitách diagnostikovaných v české populaci. NOR je v současnosti jediným plošným zdrojem informací o klinickém stadiu onemocnění v době diagnózy; tato data jsou nenahraditelná, neboť je ve svých databázích retrospektivně nemají zdravotnická zařízení ani plátci zdravotní péče. Bez těchto údajů by nebylo možné plánovitě hodnotit počty onkologických pacientů, sledovat efektivitu časného záchytu onkologických onemocnění ani hodnotit přežití pacientů.

Z výše uvedených důvodů je zcela nezbytné sledovat kvalitu dat NOR. Ačkoli seznam validačních pravidel NOR je dnes již implementován jako součást centrálního managementu dat, nelze spoléhat pouze na automatickou kontrolu. Interní systém kontroly nemůže indikovat problémy s poklesem hlášení do NOR a tedy riziko podhodnocení incidence a mortality. Rovněž neúplnost záznamů se obtížně kontroluje pouze pomocí automatických algoritmů. Z tohoto důvodu je nutné provádět externí kontroly detailní analýzou dat. V tomto příspěvku nabízíme výběr indikátorů kvality a úplnosti záznamů NOR a dokládáme je na nejnovějších datech z let 2001-2007.

Analyzujeme-li NOR jako celek, získáváme obraz velmi kvalitní databáze s akceptovatelným podílem problematických záznamů. Detailnější analýzy nicméně indikují jisté problémy s úplností a kvalitu hlášení, zejména od období 2005-2006. Příspěvek je zaměřen zejména na tyto kritické jevy. Pokud se odborné veřejnosti a správcům NOR podaří je včas podchytit, udržíme databázi NOR na vysoké úrovni kvality.


  1. Celková typologie záznamů NOR z pohledu úplnosti údajů o stadiu onemocnění.

    Z pohledu úplnosti údajů o klinickém stadiu onemocnění lze záznamy NOR rozdělit na dvě základní skupiny. První představují diagnózy, u kterých je zavedena TNM klasifikace a takové hodnocení je objektivně možné, druhou skupinu tvoří diagnózy bez TNM klasifikace nebo bez možnosti obdobné stratifikace dle údajů sledovaných v NOR. U diagnóz s platnou TNM klasifikací lze pak dále záznamy dělit dle úplnosti (viz tabulka 1).



    Tabulka 1. Typologie záznamů NOR všech zhoubných novotvarů (C00-C97) dle úplnosti údajů o stadiu onemocnění - období 2001-2007.




    Obrázek 1. Typologie záznamů NOR u diagnóz se zavedenou TNM klasifikací (2001-2007).


    Je patrné, že neúplnost záznamů o klinickém stadium může mít různé příčiny. Mezi objektivní důvody chybějícího údaje o klinickém stadiu patří neexistence TNM klasifikace u některých diagnóz a dále objektivní příčiny související se stavem pacienta (odmítnutí léčby, časná úmrtí, kontraindikace léčby apod.). K objektivně nejméně úplným záznamům patří z tohoto pohledu diagnózy s vysokou mortalitou (ZN jater, žlučníku a žlučových cest, slinivky břišní, jícnu, žaludku a plic). Neúplný záznam o klinickém stadiu, který neumíme nijak objektivně vysvětlit, považujeme za chybný (celkem v daném období 5,9% záznamů). Jako příklad diagnózy s relativně vysokým podílem chybně nevyplněných záznamů jmenujme například nádory dělohy (obrázek 1).


  2. Úplnost údajů o morfologii novotvarů

    Z pohledu úplnosti údajů o morfologii novotvarů je nejvyšší podíl neurčených morfologií u diagnóz s vysokou mortalitou, obtížnou diagnostikou a u skupin pacientů s horší prognózou (pokročilá stadia). Mezi diagnózy s nejvyšším podílem záznamů s neurčenou morfologií patří ZN slinivky břišní, jater, žlučníku a žlučových cest, mozku a míchy a plic (tabulka 2).



    Tabulka 2. Úplnost údajů o morfologii zhoubných nádorů v NOR za období 2001-2007.


  3. Odlišnosti v trendech incidence

    Dalším možným indikátorem kvality dat NOR je heterogenita v trendech incidence mezi regiony. Na úrovni krajů dochází samozřejmě i vzhledem k limitované velikosti sledovaných populací k náhodným fluktuacím, a to nejvýrazněji u méně četných diagnóz. V některých případech však lze pozorovat víceletý trend odlišující se od trendu v populaci celé České republiky. Statistická významnost takového rozdílu může indikovat systematické problémy s hlášením incidence v daném regionu. Pilotní analýzu jsme zaměřili na úhrnné trendy incidence všech zhoubných novotvarů a dále detailněji na analýzu čtyř nejvýznamnějších diagnóz v období 2004-2007. V případě trendů incidence všech zhoubných novotvarů a ZN tlustého střeva a konečníku nebyly zjištěny žádné výrazné regionální odlišnosti. U ZN plic byl zjištěn nadprůměrný rostoucí trend v Královéhradeckém kraji, u ZN prsu u žen pak obtížně vysvětlitelný pokles ve Zlínském kraji a u ZN prostaty obdobný pokles v krajích Pardubickém a Plzeňském (obrázek 2).







    Obrázek 2. Příklad analýzy heterogenity v trendech incidence novotvarů v regionech České republiky v období 2004-2007


  4. Hodnocení specifické mortality z dat NOR a z dat ČSÚ, regionální rozdíly

    Zdrojem údajů o populační mortalitě zhoubných novotvarů v České republice je primárně databáze příčin úmrtí, kterou zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ) dle mezinárodních metodik na základě údajů z listu o prohlídce mrtvého. Zemřelému je určena jedna hlavní příčina úmrtí, na základě které jsou zpracovávány oficiální statistické výstupy o populační mortalitě dle příčin úmrtí. Tyto statistiky jsou k dispozici jednak ve výstupech ČSÚ, v publikaci Zemřelí vydávanou Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a dále v mezinárodních databázích organizací Eurostat a WHO.

    Dalším možným zdrojem informací o mortalitě zhoubných novotvarů je Národní onkologický registr České republiky (NOR). U jednotlivých záznamů novotvarů jsou zde vedeny též údaje o příčinách úmrtí dle listu o prohlídce mrtvého (kódy diagnóz dle MKN-10: dg Ia - diagnóza nemoci, která přímo vedla ke smrti/bezprostřední příčina smrti, dg Ic - diagnóza základní/hlavní nemoci/prvotní příčina smrti, dg II - diagnóza jiné závažné průvodní nemoci), ze kterých je pak možno určit specifickou mortalitu jednotlivých nádorových onemocnění, a to podle diagnózy uvedené v dg Ia nebo dg Ic. Specifická mortalita z dat NOR je uváděna na výstupech portálu Epidemiologie zhoubných novotvarů v ČR (www.svod.cz).

    Mezi hodnotami specifické mortality nádorových onemocnění z populační databáze příčin úmrtí dle listu o prohlídce mrtvého (ČSÚ) a specifické mortality hodnocené z databáze NOR jsou u některých diagnóz významné rozdíly. V některých případech (ZN jater, ZN mozku a míchy) mortalita z dat ČSÚ převyšuje incidenci (obrázek 3). Tento jev indikuje příliš časté přiřazování příčiny úmrtí těmto diagnózám v populačních datech; NOR zde můžeme považovat za kontrolní databázi. Významné rozdíly v trendech mortality dle dat ČSÚ a NOR jsou pozorovány také v některých regionech. Tyto jevy naopak indikují možné problémy s kódováním příčin úmrtí.







    Obrázek 3. Rozdíly ve specifické mortalitě hodnocené z dat ČSÚ a z dat NOR.


    Poklesy trendů specifické mortality v datech NOR navozují otázku, zda v některých regionech nedochází ke zhoršování úplnosti záznamů o úmrtích. Ačkoli se tyto trendy nepromítají viditelně do celkové populační sumarizace dat NOR, jejich regionální výkyvy zasluhují pozornost. Česká onkologická společnost bude ve spolupráci s ÚZIS ČR všechny nestandardní výkyvy v dlouhodobých trendech detailně analyzovat a prověřovat.


Poděkování

Analytické zpracování dat NOR z let 2006-2007 je podpořeno grantem IGA MZ ČR č. 10621-2 (2008-2009): Optimalizace vytěžování informací z klinických zdravotnických registrů NZIS.

Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2010