Léčba mRCC v I. linii, výsledky studie COMPARZ a PISCES

Pazopanib a sunitinib vykazují v léčbě generalizovaného renálního karcinomu (mRCC) ve studiích III. fáze ve srovnání s placebem či interferonem podobné trvání doby do progrese onemocnění (PFS). Randomisovaná studie III. fáze COMPARZ srovnává účinnost a bezpečnost pazopanibu a sunitinibu v I. linii léčby mRCC.

V randomizované studii III. fáze byla srovnávána účinnost pazopanibu a sunitinibu v léčbě I. linii mRCC. Primárním cílem bylo prokázat noninferioritu pazopanibu versus sunitinibu vzhledem k PFS.

Vedle podobných  výsledků  v získaných celkových odpovědích, celkového přežití, byly v obou skupinách získány i podobné výsledky v dalších parametrech: medián doby léčby, nutnost redukce dávky a přerušení léčby pro nežádoucí účink. V jednotlivých získaných parametrech nebyly zásadní rozdíly. Přerušení léčby pro nežádoucí účinky bylo mírně vyšší ve skupině léčené pazopanibem, zatímco redukce dávky byla zaznamenána u většího procenta ve skupině léčené sunitinibem. Medián doby léčby byl delší u skupiny léčených pazopanibem.

Studie se zaměřila na podrobnou analýzu profilu nežádoucích účinků mezi pazopanibem a sunitinibem. V souhrnu lze říci, že zastoupení zaznamenaných nežádoucích účinků G3/G4 bylo v obou skupinách stejné, u pazopanibu 59/15, u sunitinibu 57/17. Spektrum toxicity se však u jednotlivých léčených skupin lišilo. Při srovnání G3/G4 toxicity bylo ve skupině léčených sunitinibem zaznamenáno více leukopenie, neutropenie, trombocytopenie, anemie, únavy a HFS. Na druhé straně u pacientů léčených pazopanibem bylo zaznamenáno více G3/4 toxicity – hepatotoxicity, která se manifestovala elevací bilirubinu a ALT.

Na hodnocení kvality života bylo využito standardizovaných dotazníků. Celkový pocit únavy hodnotil FACIT-F. Onemocněním způsobené fyzikální, emoční symptomy a funkční pohodu hodnotil dotazník FKSI-19. Očekávání od léčby, snášení nežádoucích účinků a pocit spokojenosti s léčbou hodnotil dotazník CTSQ. Bolest a omezení v denní aktivitě způsobené slizničními změnami a HFS hodnotil dotazník SQLQ. Symptomy byly hodnoceny po dobu prvních 6 měsíců léčby. Kromě emočních symptomů, zaznamenaných v dotazníku FKSI-19, byly jednotlivé parametry spojené s kvalitou života lepší ve skupině léčených pazopanibem.

V současné době je do léčby I. linie generalizovaného renálního karcinomu schváleno více látek. V této randomizované studii III. fáze byla prokázána noninferiorita v PFS u pazopanibu vs. sunitinibu. Studie rovněž přinesla informace o bezpečnostním profilu této možné prvoliniové léčbě. Skupina léčených pazopanibem vykazovala vyšší výskyt hepatotoxicity, úbytek na váze a změny v barvě vlasů. Více nežádoucích účinků, sdružených s pocitem diskomfortu, jako únava, HFS, bolesti sliznic se vyskytly častěji u léčených sunitinibem.

Závěry studie COMPARZ jsou doplněny výsledky studie PISCES. Tato studie byla prezentována na dvou onkologických  konferencích v roce 2012. Studie srovnávala kvalitu života pazopanibu vs. sunitinibu. Studie PISCES byla připravena s cílem pochopit, jakou roli mohou hrát symptomy nežádoucích účinků ve vnímání pacienta pro posouzení optimální léčby pro sebe sama při výběru mezi pazopanibem a sunitinibem.

Primárním  cílem  studie  bylo  určit  preference  pacienta  podle  dotazníku v závěru sledování. Sekundárními cíli bylo zjištění důvodu pro preferenci, zhodnocení slabosti/únavy dle dotazníku FACIT-Fatigue a kvality života dle dotazníku Euro QoL EQ-5D. Dalšími sekundárními cíli bylo určit modifikaci dávky a bezpečnost a snášenlivost.

Primárního cíle bylo dosaženo se statistickou významností. 70% pacientů preferovalo pazopanib a 22% pacientů sunitinib, 8% pacinetů bylo bez preference.

Studie rovněž poskytla přehled o výskytu nežádoucích účinků (>10%). Pazopanib byl spojen s nižší incidencí astenie, stomatitidy a HFS a vyšší incidencí průjmů. Stran orgánové toxicity je nejvýznamnější zaznamenání jaterní toxicity a hematologické toxicity u obou léčiv. Potvrdil se předpoklad zaznamenání vyšší myelotoxocity sunitinibu a vyšší hepatotoxicity pazopanibu, i když závažná G4 toxicita byla zanamenána pouze sporadicky. Stran hodnocení sekundárního cíle, preference, byl seřazen dle kvantitavního hlediska a dle důvodů preference. Dle četnosti byl pazopanib nejvíce preferován v hodnocení kvality života, z hlediska menší únavy a dále v menší změně v chuti. Co se týče důvodů preference byla nejčastěji uváděna menší únava, následně žádný specifický důvod a na třetím místě méně HFS.