Léčba pacientů s nádorem varlat ve stádiu IIIC.

   Nádor varlat je nejčastější onkologickou diagnózou u mužů mezi věkem 20-35 let. Jeho incidence se za posledních 40 let zdvojnásobila. Základem léčby jsou chirurgický výkon, chemoterapie a radioterapie. I přes zjevné pokroky v léčbě pacientů s nádory varlat ve stádiu IIIC (skupina s nepříznivou prognózou u neseminomu, či intermediární prognózou u seminomu) zůstává prognóza těchto nemocných stále vážná, jejich 5ti leté přežívání se pohybuje okolo 50 %. Na prvním místě je radikální orchiektomie, následně se podává první linie kurativní chemoterapie v režimu BEP – Bleomycin, Etoposid a cisPlatina – (podání high-dose terapie v první linii je nyní na základě nejnovějších studií spíše opuštěno).

   Další postup je již více otazný, do této doby proběhla řada studií, jejichž výsledky jsou rozporuplné. Některé z nich potvrdily superioritu high-dose terapie, jiné zase ukázaly, že podání 4 cyklů salvage VeIP (Vinblastin, Ifosfamid a ciPlatina) je stejně účinné jako vysokodávkovaná terapie za cenu menší akutní toxicity. Dle nejnovějších doporučení je zásadní pro léčbu pacienta skórování rizika dle Beyera, léčba by se pak měla řídit dle jeho výsledku. V současné době probíhá nábor pacientů do randomizované prospektivní studie (TIGER), která by měla ukázat, zda konvenční chemoterapie je stejně účinná jako high-dose terapie.

  Onkologická léčba třetí či čtvrté linie je závislá především na stavu pacienta, předchozích odpovědích na léčbu, stupni diseminace. Někteří onkologové zastávají spíše paliativní přístup, s podáním paliativní chemoterapie v režimu GemOx (gemcitabin + oxaliplatina), PaGe (paklitaxel a gemcitabin), či monoterapie některým z uvedených cytostatik. Jiní jsou zastánci radikálního přístupu včetně podání vysokodávkované terapie. Není vyloučen ani chirurgický výkon („desperation surgery“), ani radioterapie.