LOKÁLNĚ ABLAČNÍ METODY V LÉČBĚ KARCINOMU PANKREATU

Východiska:

V léčbě lokálně pokročilého karcinomu pankreatu (KP) byly v literatuře popsány následující ablační metody: radiofrekvenční ablace (RFA), ireverzibilní elektroporace (IRE), kryoablace (Cryoa), mikrovlnná ablace (MWA), fokusovaný ultrazvuk vysoké intenzity (HIFU).

Cíl:

Teoretickým cílem lokální destrukce karcinomu pankreatu je prodloužení přežití a zlepšení kvality života pacientů s lokálně pokročilým KP. V praxi studie hodnotící kvalitu života po ablaci dosud chybí. (Pozn.: Výsledky naší, dosud nepublikované, studie ukázaly, že lokální destrukce nádoru pomocí RFA nezlepšuje kvalitu života ve srovnání s pouhými bypassovými operacemi, ale může zpomalit její pokles). Na úrovni C v rámci EBM byly publikovány práce prokazující prodloužení přežití po lokální destrukci nádoru. Společným jmenovatelem těchto studií byla selekce pacientů. Bylo prokázáno, že z lokální destrukce neprofitují nemocní s nízce diferencovanými a metastatickými tumory. Hlavním selekčním kritériem byla neoadjuvantní chemoterapie (gemcitabin nebo kombinaci FOLFIRINOX). Pokud po absolvování neoadjuvantní chemoterapie nedošlo u pacienta k diseminaci a byla provedena lokální ablace nádoru, došlo ke statisticky i klinicky významnému prodloužení přežití.

Závěr:

Metody lokální ablace karcinomu pankreatu je stále nutno považovat za experimentální. Podmínkou jejich indikace je selekce pacientů. Lokální ablaci lze zvažovat u pacientu s G1–2, nemetastatickými tumory, u kterých po absolvování neoadjuvantní CHT nedojde k diseminaci onemocnění.