MODERNÍ LÉČBA POKROČILÉHO MALIGNÍHO MELANOMU

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Maligní melanom a nádory kůže

Téma: XVI. Nádory kůže a maligní melanom

Číslo abstraktu: XVI/361

Autoři: MUDr. Radek Lakomý, PhD.; MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; MUDr. Renata Koukalová

Východiska:

Pokročilý maligní melanom stále patří k diagnózám s velmi vážnou prognózou. Standardní léčba s chemoterapií, případně v kombinaci s cytokiny, významně neprodloužila celkové přežití. Intenzivní výzkum v posledních 15 letech umožnil vývoj nových léků z oblasti imunoterapie a cílené léčby. Mezníkem v oblasti moderní imunoterapie bylo objevení regulačních receptorů na buňkách imunitního systému (tzv. imunitní checkpointy). Cílenými protilátkami proti těmto receptorům (ipilimumab, nivolumab, pembrolizumab) jsme dnes schopni modulovat imunitní odpověď a sekundárně potencovat protinádorovou buněčnou imunitu. Ze skupiny cílené léčby zatím největších úspěchů dosáhly preparáty, jejichž společným cílem je hyperaktivní BRAF kináza, která vede k nadměrné stimulaci nitrobuněčné MAPK signální dráhy. Důsledkem je proliferace nádorových buněk, růst a šíření nádoru. K dnešnímu datu jsou v EU k léčbě pokročilého melanomu s mutací onkogenu BRAF V600 registrovány dva selektivní BRAF inhibitory - vemurafenib a dabrafenib a dva MEK inhibitory - trametinib a cobimetinib. S příchodem moderních léků se objevily nové typy léčebných odpovědí a vedlejších účinků. V praxi často řešíme otázky optimální sekvence léků a léčebných metod, s cílem dosažení maximálního účinku, bez zásadního navýšení toxicity. Více odpovědí snad přinesou probíhající klinické studie.

Cíl:

Shrnutí dřívějších možností léčby pokročilého melanomu. Poté prezentace vlastních zkušeností s moderní léčbou (imunoterapie, cílená léčba), ukázky léčebných odpovědí a nejčastějších vedlejších účinků.

Závěr:

Imunoterapie a cílená léčba jsou dnes již standardní léčebné metody u pokročilého maligního melanomu. Jejich zavedení do klinické praxe znamenalo změnu v prognóze pacientů s tímto onemocněním. Největším úskalím imunoterapie jsou možné autoimunitně podmíněné vedlejší účinky, které jsou ale dobře zvladatelné při dodržení doporučených postupů. V případě cílené léčby je stále hlavním problémem riziko vývoje lékové rezistence.

Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016