Moderní molekulárně-biologické přístupy ke stanovení prognózy u pacientů s kolorektálním karcinomem

Kolorektální karcinomy (KRK) patří v České republice k nejčetnějším nádorovým onemocněním. V léčbě tohoto onemocnění i přes vzrůstající náklady není dosahováno uspokojivých výsledků. Jedním z důvodů je skutečnost, že pacienty v klinickém stádiu II (pT3-pT4, pN0) a III (pT2-pT4, pN+) po absolvování chirurgického zákroku není možně s dostatečnou senzitivitou rozdělit na skupinu s vysokým a nízkým rizikem relapsu onemocnění a následně pro ně vytvořit individuální léčebný plán. Přibližně 20-30% pacientů v klinickém stádiu II umírá do pěti let na progresi onemocnění, protože nebyli na základě současně používaných diagnostických kriterii vyhodnoceni jako rizikoví z hlediska progrese onemocnění a nedostali potřebnou adjuvantní chemoterapii. U pacientů v klinickém stádiu III (k progresi dochází přibližně u 50%) je situace opačná. Naprostá většina pacientů po chirurgickém zákroku absolvuje adjuvantní chemoterapii, přestože celkové přežití významně zlepšuje pouze u 10-20% těchto pacientů a ostatní prochází zatěžující chemoterapeutickou léčbou bez zřetelného benefitu. Tyto skutečnosti mají samozřejmě význam také z hlediska farmakoekonomiky. Je tedy zřejmé, že současná kriteria pro stanovení prognózy u pacientů v klinickém stádiu II a III nemá z hlediska predikce relapsu a celkového přežití dostatečnou informativní hodnotu. Racionální přistup k indikaci adjuvantní léčby nabízí molekulární charakterizace vysoce rizikové podskupiny napříč pacienty v obou klinických stádiích pomocí technologie DNA čipů. Tento přístup je založen na předpokladu, že pozdější vysoce invazivní a metastatický fenotyp kolorektálních karcinomů je detekovatelný již v primárních karcinomech pacientů s lokoregionálním postižením tj. v klinickém stádiu II a III. Detekce tohoto specifického molekulárního profilu by v budoucnu mohla sloužit k individualizaci terapie u pacientů s kolorektálním karcinomem. Srovnatelnost a reprodukovatelnost DNA čipových studií je naneštěstí ovlivněna jejich technologickou rozmanitostí (především u prací staršího data) a výsledky, kterých bylo pomocí nich dosaženo nelze v současnosti považovat za konkluzivní. Cílem naší přednášky je seznámit posluchače se současnými možnostmi molekulární biologie v prognostice kolorektálního karcinomu, shrnout výsledky nejvýznamnějších DNA čipových studií z této oblasti a představit výsledky studie, která byla vypracovánana na Masarykově onkologickém ústavu v Brně ve spolupráci s Laboratoří experimentální medicíny v Olomouci.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NR/9076 – 4, výzkumným záměrem MZ0MOU2005 a MSM 6198959216.