MOLEKULÁRNĚGENETICKÉ TESTOVÁNÍ GENU TP53 V MOÚ BRNO – SYNDROM LIFRAUMENI

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Postery - nelékařská sekce

Číslo abstraktu: 199

Autoři: Mgr. Petra Vašíčková, Ph.D.; RNDr. Eva Macháčková, Ph.D.; Mgr. Jana Házová; Mgr. Eva Sťahlová Hrabincová; MUDr. Marie Navrátilová, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; Doc.MUDr. Lenka Foretová , Ph.D.

Východiska:

LiFraumeni syndrom je vzácný autozomálně dominantní syndrom dědičné predispozice k nádorům. Mezi typické malignity patří sarkomy měkkých tkání a kostí, časný karcinom prsu, mozkové nádory, nádory kůry nadledvinek, leukemie a lymfomy. Nejčastější příčinou LiFraumeni syndromu jsou zárodečné mutace genu TP53. Multifunkční protein p53 se účastní v návaznosti na stresové faktory (např. poškození DNA, zánět) klíčových procesů, jako jsou regulace buněčného cyklu, opravy DNA, apoptóza či senescence.

Metody:

Vyšetření musí být indikováno klinickým genetikem po provedení genetického poradenství a podepsání informovaného souhlasu. Molekulárněgenetická analýza genu TP53 zahrnuje přímé sekvenování jeho kompletní kódující sekvence včetně míst sestřihu a vyšetření velkých intragenových přestaveb metodou MLPA (Multiplex Ligation-Dependent Probe; Amplification). V případě záchytu mutace je výsledek vždy potvrzen z druhého nezávisle izolovaného vzorku DNA.

Výsledky:

V laboratoři Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů Masarykova onkologického ústavu v Brně bylo od roku 2008 vyšetřeno 210 pacientů s podezřením na LiFraumeni syndrom nebo s nádorem prsu dia gnostikovaným pod 30 let bez detekované mutace v genech BRCA1/ 2. V této skupině bylo detekováno 8 různých patogenních mutací, které jsou příčinou dědičné predispozice ke vzniku nádorového onemocnění: LiFraumeni syndromu. Většinou se jednalo o missense substituce ve vysoce konzervované oblasti p53 proteinu – DNA vazebné doméně (5krát), ale byla nalezena také mutace sestřihová (1krát), nonsense (1krát) a delece pokrývající celou kódující oblast genu (1krát). Prediktivní testování na přítomnost familiární mutace bylo v rámci genetického poradenství nabídnuto také příbuzným v postižených rodinách, přičemž pozitivní nález vykazovalo 6 jedinců z celkem 17 vyšetřených.

Závěr:

Preventivní péči u LiFraumeni syndromu komplikuje výskyt nádorových onemocnění již v raném dětském věku a také složitá včasná dia gnostika nejčastějších typů nádorů. Prediktivní testování familiární mutace a s tím související následná preventivní opatření lze nabídnout příbuzným v rizikových rodinách po předchozí genetické konzultaci. Vzhledem k možnostem komplexní preventivní péče včetně celotělové MR by bylo možné nabídnout prediktivní testování i před 18. rokem věku (Klin Onkol 2009; 22 (Suppl): S20– S22; Klin Onkol 2012; 25 (Suppl): S49– S54).

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805), OP VaVpI – RECAMO, CZ.1.05/ 2.1.00/ 03.0101.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014