MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY A SLEDOVÁNÍ NÁDORŮ CNS POMOCÍ HYBRIDNÍCH ZOBRAZOVACÍCH METOD PET/CT/MR

Konference: 2015 XXII. Jihočeské onkologické dny

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Nádory mozku

Číslo abstraktu: 07

Autoři: MUDr. Monika Jarůšková; doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc.

Pozitronová emisní tomografie (PET) s využitím fluorodeoxyglukózy (FDG) našla v posledních 15 letech široké uplatnění v zobrazování většiny zhoubných nádorů. U mozkových nádorů její uplatnění není zdaleka tak suverénní. Důvodem je vysoká fyziologická akumulace FDG v tělech neuronů, v jejímž důsledku dochází ke zhoršení kontrastních poměrů mezi strukturami mozku a patologickými ložisky. Pro zobrazení mozkových nádorů je tak FDGPET méně citlivou metodou než MRI, která nadále zůstává metodou volby pro jejich primární diagnostiku. Výhodou PET je vysoká specificita zobrazení, kterou lze využít např. k potvrzení (nikoliv vyloučení) recidivy po léčbě. Hypermetabolismus glukózy obvykle vykazují viabilní mozkové metastázy FDG-avidních neoplazií, high grade primární neoplazie CNS, maligní lymfom mozku, fokální zánětlivé léze CNS. Další využití nachází FDG-PET při podezření na malignizaci nízkostupňového gliomu. Pro správnou diagnostiku je klíčová fúze FDG-PET s MRI, která umožňuje odlišit fyziologickou aktivitu v intaktní šedé kůře od abnormální akumulace v patologických strukturách. Mozek je vzhledem ke svému uložení v rigidní kalvě ideální strukturou pro off-line fúzování PET a MR (nedochází k potížím v koregistraci v důsledku dýchacích pohybů a dalších fyziologických procesů). Suboptimální kontrastní poměry FDG v mozku řeší jiná radiofarmaka pro PET, především derivát thymidinu (FLT), který se zvýšeně akumuluje v S-fázi buněčného cyklu, tedy v mitoticky aktivní tkáni.

Mozková tkáň fyziologicky mitoticky aktivní není, proto je kontrast ložiska patologicky zvýšené akumulace vůči okolí velmi dobrý. Naše zkušenosti naznačují, že radiofarmakum je vhodné použít při podezření na malignizaci nízkostupňových gliomů a pro diagnostiku recidivy tumoru po léčbě (v MR často nelze odlišit radionekrozu od recidivy). Problémem může být falešná pozitivita nálezu v důsledku gliových reaktivních změn po ozáření Leksellovým gama nožem (ne po zevní radioterapii), zde je nutné opakovat vyšetření v čase - sledovat dynamiku změn. V řadě případů je přínosné sledování nálezu jak pomocí FLT-PET tak i FDG-PET v korelaci s MR zobrazením, kdy při stanovení dvou proměnných biologického chování nádoru a znalosti vývoje strukturálních změn lze zvýšit míru diagnostické jistoty a pomoci v terapeutické rozvaze v situaci, kdy invazivní diagnostika je mnohdy komplikovaná/nemožná. Mezi další farmaka (užívaná zatím spíše výzkumně) patří [11C]-methionin (MET), marker proteosyntézy, která je v nádorových buňkách výrazně zvýšena oproti okolní mozkové tkáni a 18F značený derivát tyrozinu (FET). Obě aminokyseliny citlivě zobrazují mozkový nádor a je popisováno jejich využití pro plánování radioterapie. Jejich nevýhodou je neschopnost odlišit nízkostupňový gliom od vysokostupňového. V České republice vyšetření těmito farmaky nejsou v současnosti běžně prováděna.

Datum přednesení příspěvku: 17. 10. 2015