Načasování a obsah paliativní medicíny v komplexní onkologické péči - načasování a obsah komunikace mezi pacientem a lékařem

Konference: 2011 III. česko-slovenská konference paliativní medicíny

Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče

Téma: Obtížné komunikační situace v onkologické paliativní péči

Číslo abstraktu: 35

Autoři: MUDr. Marek Sochor; MUDr. Jiří Bartoš, MBA

Předneseno pod názvem: Role paliativní medicíny v komplexní onkologické péči – načasování a obsah komunikace mezi pacientem a lékařem

     Pacienti se zhoubným nádorovým onemocněním jsou ve velkém procentu v době diagnózy v pokročilém/metastatickém rozsahu, případně část z původně časných nádorů ve svém průběhu recidivuje/metastazuje. Význam a postavení plného a komplexního přístupu k obsáhlé informaci, včetně rozhovoru a paliativních přístupech a záměrech, má zásadní význam již v době prvního kontaktu onkologa a pacienta. Plánování a zvažování kauzální protinádorové terapie, léčení příznaků a udržení/zlepšení kvality života by měly být součástí správné onkologické péče. Americká společnost klinické onkologie (ASCO) již v roce 1998 publikovala článek Cancer care during the last phase of life, ve kterém tyto aspekty zvažuje a diskutuje (1). Bohužel při hodnocení vývoje v posledním desetiletí zpochybňuje praktické využití a uplatnění těchto přístupů a principů. Stále dochází k tomu, že rozhovory o paliativní a podpůrné terapii realizujeme až v pozdních/terminálních fázích života (2, 3, 4). V současnosti se stále ve větší míře diskutuje a popisuje individualizace onkologické péče, ale tato „personalizace“ není zaměřena na konkrétní potřeby, přání a zhodnocení pacienta. Jedná se pouze o čistě biologický popis zaměření proti konkrétním cílovým strukturám a jejich léčebnému ovlivnění. Skutečný pojem personalizace by měl zahrnovat skutečné přizpůsobení léčby různým somatickým, psychologickým, sociálním a existenciálním důsledkům zhoubného nádoru pro konkrétního pacienta. Lékaři by měli mít toto na paměti a léčit pacienta, nikoliv pouze chorobu jako biologické onemocnění. Potřeby našich pacientů jsou v mnohém odlišné od našich představ a kladou váhu na, v mnoha případech, odlišné potřeby a problémy. V předkládaném sdělení se zaměřujeme na příčiny a důsledky výše uvedených skutečností a snažíme se najít cestu a řešení. Dále je zmíněn přehled zkušeností v jiných zemích, ve kterých je paliativní péče opravdu skutečnou součástí onkologické péče.

Reference:

  1. Cancer care during the last phase of life. J Clin Oncol 1998; 16: 1986–1996.
  2. Ferris FD, Bruera E, Cherny N, et al. Palliative cancer care a decade later: Accomplishments, the need, next steps From the American Society of Clinical Oncology. J Clin Oncol 2009; 27: 3052–3058.
  3. Keating NL, Landrum MB, Rogers SO Jr, et al. Physician factors associated with discussions about end-of-life care. Cancer 2010; 116: 998–1006.
  4. Stubenrauch JM. Study: Few physicians discussing end- -of-life options with advanced-stage patiens. Oncology Times 2010; 32: 26–29.

Datum přednesení příspěvku: 25. 11. 2011