Naše první zkušenosti s molekulárně genetickým stanovením prognostických faktorů u karcinomu prostaty

Konference: 2005 1. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: 03. Prognostické a prediktivní faktory I

Číslo abstraktu: 025

Autoři: Doc.MUDr. Jana Dvořáčková, Ph.D., M.I.A.C; RNDr. Magdalena Uvírová, Ph.D.; A. Nedbálek

Identifikace pacientů,kteří mají zvýšené riziko postoperativní rekurence karcinomu prostaty je důležitým cílem pro stanovení strategie a léčby a pro „follow up“. Pro identifikaci pacientů s vysokým rizikem rekurence po radikální prostatectomii jsou využívány mnohé prognostické markery jako hladina PSA, histologický grade, velikost nádoru a také DNA ploidie .

Je prokázáno, že s progresí karcinomu prostaty je spojeno mnoho chromozomálních a genetických abnormalit. Nejčastěji postiženým chromozomem u karcinomu prostaty je chromozom 8 a nejčastějšími chromozomálními změnami jsou ztráta oblasti 8p22 a zmnožení oblasti 8q24. Tyto změny jsou asociovány se špatnou prognózou u pacientů s high- -grade pokročilým karcinomem prostaty.

Na lokusu 8p22 se nachází tumorsupresorový gen LPL (lipoprotein lipase). Ztráta heterozygozity, která je popisována až u 69 % karcinomů prostaty, je pak zodpovědná za iniciaci a časnou událost v tumorogenezi prostaty. Není však na rozdíl od c-myc genu v přímé souvislosti s úrovní Gleasonovým skóre.

Lokus 8q24 je oblastí na které je lokalizován oncogen c-myc, který reguluje buněčnou proliferaci a apoptózu. Nálezy ukazují, že amplifikace tohoto genu má přímou souvislost s Gleasonovým skóre v tom smyslu, že u pacientů s amplifací genu c-myc je Gleasonovo skóre vyšší a amplifikace genu se nachází u pacientů s progresí nádoru a metastatickou aktivitou.

Pro stanovení amplifikace genu c-myc nebo delece oblasti 8p22 se nejčastěji využívá metoda fluorescenční in situ hybridizace (FISH) na parafínových řezech. Při této metodě se využívá známý úsek DNA (sonda), který je obarven fluorochromem a přihybridizován k DNA vyšetřovaného vzorku. Pro vyšetřování výše uvedených abnormalit chromozomu 8 u karcinomu prostaty využíváme sondu Pro Vysion Multi-Color Probe firmy Vysis, která obsahuje tři různě značené úseky DNA chromozomu 8.

Nálezy potvrzují literární údaje, avšak retrospektivně vyšetřované materiály pocházející především z TURP nesplňují kritéria pro hodnocení uváděná v zahraniční literatuře. Příčinou je nedostatečné množství diagnostického materiálu, které je jak primárního původu, avšak pravděpodobně také došlo k vykrájení materiálu při použití jiných speciálních metod při diagnostice karcinomu.

Při diagnostice lézí prostaty je vhodné již při prvotním zpracování dodaného materiálu počítat s možným prováděním cytogenetické analýzy a podle toho také volit strategii řezů pro speciální metody. Jedny z prvních řezů by měly být vyčleněny pro možnou následnou metodu FISH, aby bylo zajištěn dostatek nádorových elementů k hodnocení genetických aberací.

Poděkování: děkujeme za spolupráci MUDr. Martě Cibulkové, zástupkyni firmy Abbott.

Datum přednesení příspěvku: 9. 12. 2005