NAŠE ZKUŠENOSTI S VEMURAFENIBEM U POKROČILÉHO MALIGNÍHO MELANOMU

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Maligní melanom a nádory kůže

Téma: XIV. Nádory kůže a maligní melanom

Číslo abstraktu: XIV/ 322

Autoři: MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.; MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; MUDr. Ivo Kocák, Ph.D.; MUDr. Renata Koukalová; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Východiska:

Pokročilý maligní melanom stále patří k diagnózám s velmi vážnou prognózou. Standardní léčba s chemoterapií, případně v kombinaci s cytokiny významně neprodlužuje přežití. Intenzivní výzkum umožnil vývoj nových léků z oblasti imunoterapie a cílené léčby. Ze skupiny cílené léčby zatím největších úspěchů dosáhly preparáty, jejichž společným jmenovatelem je mutovaná BRAF kináza, která vede k hyperaktivaci nitrobuněčné MAPK signální dráhy. K dnešnímu datu jsou v EU k léčbě pokročilého melanomu s mutací kinázy BRAF V600 registrovány dva selektivní BRAF inhibitory – vemurafenib a dabrafenib – a jeden MEK inhibitor – trametinib. Nástup účinku léčby je relativně rychlý (řádově týdny), což je výhoda u pokročilých a symptomatických onemocnění. Nevýhodou je vývoj rezistence reaktivací MAPK signální dráhy nebo aktivací jiné alternativní dráhy. Jednou z možností oddálení vzniku rezistence může být kombinace BRAF a MEK inhibitoru. Zajímavou oblastí výzkumu je vhodná sekvence, případně kombinace s moderní imunoterapií.

Cíl:

Shrnutí výsledků nejvýznamnějších klinických studií s vemurafenibem u pokročilého maligního melanomu. Identifikace faktorů, které predikují dlouhodobější kontrolu onemocnění při léčbě vemurafenibem. Prezentace vlastních zkušeností, léčebných odpovědí a nejčastějších vedlejších účinků.

Závěr:

Vemurafenib je dnes již standardem v léčbě pacientů s pokročilým melanomem. Jeho zavedení do klinické praxe znamenalo změnu v prognóze pacientů s tímto onemocněním. Největším úskalím léčby je riziko vývoje lékové rezistence v řádu několika měsíců. V řadě případů ale dosahujeme dlouhodobé kontroly onemocnění. Cílem je bližší identifikace této skupiny pacientů.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 10. 4. 2015