Naše zkušenosti s využitím elastografie v diagnostice karcinomu prsu

Konference: 2012 17. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Diagnostika

Číslo abstraktu: 04

Autoři: MUDr. Martina Třináctá; MUDr. Hana Říčková; MUDr. Vesna Šaponja-Bahnik; MUDr. Marie Švancarová

Elastografie

- neinvazivní metoda zobrazující elastické vlastnosti biologických tkání

- obdoba palpačního vyšetření

- zkoumání odezvy zobrazovaných tkání na silové působení (kPa)

- různé biologické tkáně mají různou elasticitu, změny elastických vlastností často souvisejí s patologií nebo abnormalitami tkání

Elasticita tkání

= tuhost – fyzikálně se popisuje Youngovým modulem pružnosti (kPa) = poměr mezi deformačním napětím a deformací tělesa

- tuhé tkáně mají větší Youngův modul pružnosti než měkké

- maligní ložiska vykazují zpravidla větší tuhost než ložiska benigní nebo okolní zdravé tkáně

Elastografie

3 kroky:

1. generování nízkofrekvenčních vibrací pro vyvolání pnutí ve tkání

2. zobrazení tkáně a detekce pnutí

3. ze zjištěných výsledků se odvodí parametry pro elasticitu tkání

Metody elastografie

1. statická elastografie

2. dynamická elastografie

3. elastografie založená na příčných vlnách

Statická elastografie

- povrch těla je stlačován konstantní silou a z rozdílu obrazů před a po stlačení je určena deformace

- porovnávají se časové intervaly od vyslání do příjmu UZ vlny před a po stlačení tkáně

- neposkytuje kvantitativní výsledky, závisí na uživateli

Dynamická elastografie

- elasticita je vyjádřena na základě stojatých vln, které se ve tkáni indukují při jejich vibračním zatížení vnějším vibrátorem

- v tuhé tkáni se vibrační vlny šíří rychleji než v měkké

- využití – MRI

Elastografie založená na příčných vlnách

- shear waves = příčné vlny – vznikají jako odezva elastického odporu tkáně na mechanické vibrace s nízkou frekvencí (asi 50-200 Hz) a šíří se tkáněmi v příčném směru

- zdroj vibrace- pulzy akustického tlaku vytvořené fokusovaným UZ paprskem

- rychlost šíření příčných vln je nízká (cca 1-10 m/s) a závisí hlavně na elasticitě a hustotě tkání

- více fokusačních zón UZ paprsku umožňuje vyvolat vznik příčných vln ve více hloubkách

- výstupem elastografie je ultrazvukový B-obraz překrytý barevnou mapou. Každému bodu tkáně je přiřazena barva, která kóduje jeho elastické vlastnosti.

Barevné mapy v elastografickém obraze Modrá barva – měkká solidní tkáň (normální fibroglandulární tkáň), viskózní tekutina v cystách

Barevná škála – tuhá tkáň (maligní)

Černé výpadky – čistá tekutina (cysty) – příčné vlny se nešíří

– tuhá tkáň – příčné vlny jsou velmi slabé – jsou tlumeny, rychlá propagace příčných vln do okolí

Elasticita tkání v prsu

- tuková složka – 18-24 kPa

- glandulární tkáň – 28-66 kPa

- fibrozní tkáň – 96-244 kPa

- cysta – 0 kPa

- malignita – 22-560 kPa

Normální tkáň prsu