(NE)BOJÍM SE BOLESTI

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče

Téma: VIII. Paliativní péče a symptomatická léčba

Číslo abstraktu: VIII/ 396

Autoři: MUDr. Pavla Navrátilová; MUDr. Jiří Navrátil, Ph.D.

Východiska:

 K nejčastějším obavám onkologicky nemocných pacientů patří bolestivý průběh nemoci. Někdy je dokonce strach z bolesti větší než strach ze smrti samotné.

Cíl:

Abychom mohli bolest správně léčit a „ušít pacientovi medikaci na míru“, je třeba provést pečlivé zhodnocení bolesti, a to zejména její intenzity a charakteru. Důležité je také znát přání a priority pacienta, seznámit jej s reálnými, dosažitelnými cíli léčby a možnými nežádoucími účinky léků. Od tohoto kroku se pak odvíjí nasazení a postupná titrace analgetik, event. pomocných léků. Protože se setkáváme u onkologicky nemocných v převážné většině s bolestí chronickou, preferujeme co nejméně invazivní formy podání (per os retardované, transdermální) a aplikaci podle hodin (podání preventivně, ještě než stihne nastoupit bolest). Kromě bazální medikace by měl být pacient vybaven vždy navíc tzv. záchrannou medikací, kterou může užít při náhlém zhoršení bolesti. Tou může být jak neopioidní, tak opioidní analgetikum s rychlým nástupem a krátkým trváním účinku. Samozřejmé je průběžné sledování vývoje stavu pacienta, jeho preferencí, přehodnocování cílů léčby, hodnocení účinku analgetické terapie a řešení případných nežádoucích účinků. Jejich výskyt neznamená automatické vysazení analgetika se závěrem nesnášenlivosti, ale naopak hledání aktivního řešení problému.

Závěr:

Základní léčbu bolesti by měl zvládat lékař jakékoli odbornosti. Pokud se však nedaří bolest dostatečně tlumit, je vhodné pacienta odeslat na specializovaná pracoviště léčby bolesti.

Datum přednesení příspěvku: 10. 4. 2015