Nejčastější komplikace související s konkomitantní aplikací chemoradioterapie v léčbě karcinomu děložního čípku

Konference: 2007 12. ročník odborného sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii

Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory

Téma: II. Nejčastější komplikace související s konkomitantní aplikací chemoradioterapie u gynekologických malignit

Číslo abstraktu: 053

Autoři: Anna Fojtíková; Bc. Zdeňka Bednářová

Předneseno pod názvem Nejčastější komplikace související s konkomitantní aplikací chemoradioterapie u gynekologických malignit

Přednáška.

Konkomitantní aplikací rozumíme léčbu prováděnou souběžně zevní radioterapií ( teleradioterapií ) nebo vnitřní aplikace zářičů (brachyradioterapií) s chemoterapií.
Cílem tohoto způsobu léčby je dosáhnout co největší nádorové odpovědi a tím i největšího léčebného efektu.
Spojení těchto léčebných způsobů závisí na stupni pokročilosti onemocnění.

Při léčbě karcinomu děložního čípku se zpravidla aplikuje ve stádiích T2b a T3, kdy se karcinom šíří již mimo dělohu do parametrií nebo ke stěně pánevní. U stádií T1 a T2 se zvažuje konkomitantní léčba v případě kontraindikace chirurgického zákroku. U stádií T4 se zpravidla tento způsob léčby nepoužívá a aplikuje pouze paliativní zevní radioterapie nebo její kombinace s brachyradioterapií dle celkového stavu pacientky.

Konkomitantní aplikace zlepšuje léčebné výsledky, ale také zvyšuje riziko vzniku vedlejších účinků. Proto se podává u pacientek v celkově dobrém stavu. Po celou dobu léčby je pak nutné kontrolovat hodnoty krevního obrazu a provádět biochemické vyšetření krve.

Standardním postupem konkomitantní terapie je aplikace CIS platiny 1x týdně po celou dobu léčby zevní radioterapií podávané v 25 frakcích (event. doozáření parametrií 2-3x), kombinovanou s brachyradioterapii - uterovaginální aplikací ( 1x týdně celkem 5 x ).

Nejčastějšími komplikacemi při konkomitantní chemoradioterapie jsou:

  • poruchy zažívání - projevující se nevolností, nepříjemnými tlaky v žaludku, nechutenstvím, zvracením, a z toho plynoucími /pokud tyto potíže trvají delší dobu/ poruchami výživy
  • dysurické potíže – časté močení, pálení a řezání při močení
  • poruchy vyprazdňování – nadýmání, tenesmy, častější odchod stolice v malých porcích až vodnaté průjmy
  • snížení hodnot leukocytů a neutrofilů v krevním obraze
  • bolesti v podbřišku zejména po brachyradioterapii
  • poruchy integrity kůže v oblasti konečníku – pálení,bolestivost, erytem až vlhká deskvamace
  • výtok
  • krvácení z rodidel
  • postradiační syndrom.

Pro předcházení uvedených komplikací a minimalizaci rizikových faktorů je důležitá :
  • včasná, vhodná a srozumitelná edukace
  • zavedení vhodných preventivních opatření
  • smysluplná medikamentózní léčba
  • aktivní spolupráce pacientky
  • dodržování léčebného režimu(diet.a pitný režim)
  • správný psychologický přístup
  • odvádění pozornosti (výtvarná dílna,muzikoterapie)

Protože se jedná o velký objem informací, je vhodné se v rámci edukace pacientky k jednotlivým tématům průběžně vracet. Pokud pacientky tyto pokyny dodržují, dají se komplikace minimalizovat.

Nejčastější a snad nejvíce obávanou komplikací projevující se u pacientek je porucha zažívání.
V malé míře se dostavuje téměř u všech pacientek.
Tyto potíže rozdělujeme na akutní nauzea a zvracení, které nastanou během prvních 24 hodin po chemoterapii. Většinou začínají asi 4 hodiny po chemoterapii, dosahují vrcholu v prvních 4 – 10 hodinách a odeznívají za 12 - 24 hodin po podání.
U CISplatiny často přechází v tzv. opožděnou nauzeu a zvracení, kdy se vrcholná fáze dostavuje za 48 -72 hodin po podání chemoterapie. Tato opožděná reakce je obvykle méně silná a většinou stačí slabší dávky antiemetik, zvláště pokud jsou včas nasazena.

Predispoziční faktory pro výskyt zažívacích poruch jsou:
  • špatná zkušenost na počátku chemoterapie (nejsilnější predispoziční faktor)
  • při opakovaném podání chemoterapie stačí, když pacientka vnímá něco, co s léčbou souviselo
  • vzpomínka na léčbu (muzikoterapie, po několika sériích opačný efekt)
  • oblíbený nápoj (opačný efekt)

Tyto pocity se vyskytují u úzkostlivých,citlivých a vnímavých pacientek.

Z dalších alespoň:
  • negativní zkušenosti druhých pacientek ( způsobují strach a zhoršují snášenlivost )
  • prodloužené trvání nevolnosti a zvracení po první dávce
  • -
  • náchylnost k nevolnosti při cestování, strach z odběru krve, zvýšený TK …).

Z uvedeného lze učinit závěr, že nejlepší předpoklad pro minimalizaci tohoto obávaného nežádoucího účinku je dobré zvládnutí prvního podání chemoterapie, psychologický přístup a vhodná edukace.

Důležité je i podání medikamentózní léčby. U nás podáváme nejčastěji Ondasetron před zahájením podání chemoterapie, při jejím ukončení a za á 8hod po něm. V případě opožděné nevolnosti, doplněno podáním perorální formy, tj. např. Zofran Zydis nebo Degan, dle intenzity obtíží.U úzkostlivých a psychicky labilních pacientek se osvědčuje podávání anxiolytika. Neméně důležité je dodržování vhodných dietních zásad.

Doporučujeme
  • netučnou a lehce stravitelnou stravu
  • nejíst 2 hodiny před CHT nebo RT, pokud bývá nevolnost nebo zvracení jídla
  • jíst častěji malé porce a pokojové teploty a chladnější
  • vyhýbat se aromatickým, kořeněným a tučným pokrmům
  • vyhýbat se intenzivním zápachům ( kouř, parfémy, vůně při vaření)
  • konzumovat jídla bohatá na bílkoviny a energii
  • popíjet chlazené nápoje, ředěné ovocné šťávy, neperlivé vody,čaj ( 2,5 – 3 l/den )

Při déletrvajících obtížích může docházet i k poruchám výživy. Nedostatečný příjem bílkovin a energie se doplňuje v tomto případě farmaceutickými přípravky Nutridrink, Fresubin, Ressource), které se podávají chlazené mezi jídly v průběhu celého dne. Zavádíme monitoraci stravy, spolupracujeme s dietní sestrou a při zhoršení obtíží či těžším průběhu, též s nutričním terapeutem Takto hraniční případy jsou spíše ojedinělé a vyskytují se u citlivých jedinců, proto je žádoucí spolupráce s psychologem a psychologický přístup sestry.

Druhou nejčastější komplikací jsou močové obtíže, projevující se především:
  • častým močením
  • pálením
  • řezáním při močení
Tyto obtíže se projevují ve většině případů v druhé polovině léčby. Medikamentózně se zvládají podáváním spasmolytik (Algifen gtt), v případě infekce (pozitivní nález v moči) antibiotika.

Při edukaci pacientky zdůrazňujeme :
  • nutnost přijímání dostatečného množství tekutin (2,5-3 l/den)
  • nutnost dodržování nedráždivé diety s vyloučení kávy a alkoholu
  • nevystavovat se chladu, nesedat na studená místa
  • vhodná hygiena a oděv

Pokud se jedná o mírné obtíže, pak tato uvedená preventivní opatření jsou dostačující. Je vhodná opakovaná edukace, neboť pacientky uvedená preventivní opatření v začátku léčby, kdy se nevyskytují často podceňuji.

Třetí nejčastější komplikací jsou poruchy vyprazdňování. Dostavují se:
  • s rostoucím počtem frakcí
  • v závislosti na dodržování dietního režimu
  • v závislosti na individuální snášenlivosti.

Příznaky:
  • nadýmání
  • tenesmy
  • častější odchod stolice v malých porcích
  • řidší konzistence stolice
  • vodnaté průjmy
V rámci prevence ordinujeme dietu již při zahájení léčby a edukujeme pacientky o dodržování dietních zásad.
Dieta má být :
  • lehce stravitelná,
  • bohatá na bílkoviny,
  • kaloricky hodnotná,
  • bezezbytková

Nevhodné potraviny:
  • ovoce a zelenina
  • celozrnné a kynuté pečivo /zejména čerstvé/
  • potraviny způsobující nadýmání
  • omezené množství mléka a mléčných výrobků (netučné sýry, nízkotučný tvaroh a jogurty…), někdy je nutné zcela vyloučit ( laktóza může být z důvodu léčby špatně trávena)
  • tučná masa a uzeniny
  • smažená jídla
  • ostré koření
  • nápoje – perlivé, sycené vody, džusy, alkohol
  • káva a nápoje s bublinkami zrychlují střevní peristaltiku

Vhodné potraviny:
  • bílé pečivo ( housky, veka…)
  • bílé maso ( kuře ,králík, krůta, filé…)
  • tuky – malé množství
  • nápoje – neperlivé, bylinné a ovocné čaj

Jestliže je stolice kašovitá nebo průjmovitá vícekrát za den, doporučujeme podávání rýžového odvaru se suchou houskou, silný ruský čaj a neperlivá voda v dostatečném množství ( pac. ztrácí tekutiny ). Při zhoršení obtíží tlumíme medikamentózně podáváním léků proti průjmům a spasmům ( Imodium). Nutná kontrola perianální oblasti, sledování četnosti a konzistence stolice, příměsi hlenu nebo krve. Doporučujeme zvýšenou, šetrnou hygienu a ošetřování konečníku mastí (homeroidy)

Další komplikací bývají zpravidla změny v krevním obrazu:

Léčba chemoterapií může snížit tvorbu červených krvinek ( erytrocytů ), bílých krvinek ( leukocytů ) a krevních destiček ( trombocytů )

Nejcitlivější na chemoterapii jsou leukocyty, které žijí nejkratší dobu. Chrání organismus před infekcí. V důsledku léčby chemoterapií může jejich hladina poklesnout a organismus je méně odolný vůči infekci. K největšímu poklesu dochází
8 – 10 den po chemoterapii
K poklesuerytrocytů dochází:

  • po delší léčbě chemoterapií
  • v důsledku samotného nádorového onemocnění (krvácení).

Trombocytyjsou zodpovědny za normální srážlivost krve, při poklesu hrozí nebezpečí krvácení.

Hodnoty krevního obrazu je nutné pravidelně kontrolovat a sledovat průvodní jevy:
  • celková únavnost a slabost
  • afty v dutině ústní
  • potíže při polykání
  • potíže s dýcháním i v klidu
  • krvácivé projevy
  • teplota,
  • projevy infekcí ( nachlazení )

Při zjištění těchto projevů je nutné ihned informovat lékaře.

Při poklesu těchto hodnot často dochází k přerušení podávané chemoterapie během radioterapie, či její „ vynechání „ až do jejich úpravy.
Hodnoty se upravují medikamentózně podáváním kyseliny listové a Pyridoxinu, Erytropoetinu a železa.

Z ošetřovatelského hlediska je nutná edukace pacientky:

  • dostatek odpočinku
  • vyhýbat se jakékoliv fyzické námaze
  • vyhýbat se společnosti lidí s projevy infekčního onemocnění
  • neprochladnout
  • doporučení pestré stravy

V praxi se často setkáváme s lehčím průběhem, kdy se přerušuje pouze aplikace chemoterapie a radioterapie pokračuje. Pacientkám je podávána podpůrná terapie.

Bolest objevuje se individuálně po uterovaginální aplikaci jako tlaková, bodavá bolest v podbřišku. Pro její zvládnutí se nasazuje medikamentozní léčba, dobré zkušenosti jsou s Ketonalem i.m. Většinou stačí pro její odeznění1-2 aplikace ve dnech aplikace BRT.

Porucha integrity kůže:
  • na hýždích se může objevit sytý erytem – je vhodná aplikace masti, vzdušné bavlněné prádl,
  • v oblasti konečníku se objevuje zvláště pokud pacientka měla v předchozím období potíže s hemeroidy. Nejprve se objevuje pálení, bolestivost, erytem, postupně při zhoršování stavu až vlhká deskvamace projevující se spíše vyjímečně

Pro předcházení těmto potížím je nutná dobrá edukace pacienty a její aktivní přístup k dodržování zásad prevence:
  • dieta pro zabránění dráždění konečníku a průjmům
  • vzdušnost /větrání, vhodný oděv-vzdušný,volný, bavlněný
  • šetrná a důsledná hygiena /po každém vyprázdnění, vlažná voda, nepoužívat mýdlo, jen lehce osušit, netřít
  • medikamentózní podpora – koupele, masti, čípky


Výtok z rodidel, který může být doprovázený mykotickým postižením. Taktéž zde je nutná důsledná hygiena, vhodný oděv, medikamentózní řešení.

Krvácení z rodidel:

  • z důvodů základního onemocnění,
  • po provedené uterovaginální aplikaci


Obvykle se u pacientky v den BRT objevuje pouze špinění či mírné krvácení. Je nutné sledování celkového stavu, hodnot TK,P do stabilizace. V případě vzniku krvácivého stavu se zavádí tamponáda a nasazuje se medikace dle intenzity obtíží (transfuze, infúzní terapie, per os léčiva, sledování hodnot KO, klidový režim)

Postradiační syndrom, který je zesílený podáváním chemoterapie se objevuje
v závěrečné fázi léčby. Jeho projevy jsou:

  • únava a slabost
  • letargie
  • snížení chuti k jídlu
  • bolesti hlavy
  • nauzea a zvracení
  • průjmy

Způsob jeho zvládání se řídí převládajícími obtížemi. Často stačí úprava denního režimu, dostatek odpočinku a pobyt na čerstvém vzduchu.

Z rizikových ošetřovatelských diagnóz nelze dále opomenout:
  • riziko komplikací z důvodu zavedení flexily (otok, erytém, zánět, bolestivost)
  • riziko paraaplikace chemoterapie ( extravazáty), CIS platina patří mezi iritanti (dráždící cytostatika). Projevuje se bolestí v místě vpichu, pálením svěděním, otokem, zčervenáním. Ošetřujeme specifickými antidoty (DMSO – dimetylsulfoxid, který nanášíme lokálně a necháváme volně bez kryti a chladné obklady, nejlépe vícekrát za den a 15 min. Prevence – bezpečný vpich, nechat ruku během aplikace v klidu (posun flexily), sledovat vpich během podání, edukace pacienta
  • riziko nefrotoxicity po podání chemoterapie
  • dostatečná pre a posthydratace, edukace pacienta o dostatečném příjmu tekutin 2,5-3 l denně, měření bilance tekutin
  • riziko z důvodu podání narkózy (celkové sledování pacienta po zákroku)
  • trombembolické komplikace

Pozdní změny:
  • reakce na sliznicích a podslizničním vazivu (svraštělý močový měchýř,inkontinence, stenozy v oblasti konečníku – až pištěl mezi
  • vagínou a střevem)
  • sexuální dysfunkce
  • chronické kožní změny (erytem, omezena posunlivost kůže, gumovité zatuhnutí podkoží)

Datum přednesení příspěvku: 19. 1. 2007