NEOADJUVANTNÍ CHEMOTERAPIE U INVAZIVNÍCH UROTELIÁLNÍCH NÁDORŮ MĚCHÝŘE - KORELACE LÉČEBNÉ ODPOVĚDI A PŘEŽITÍ PACIENTŮ

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: XXV. Uroonkologie

Číslo abstraktu: XXV/65

Autoři: MUDr. Michal Staník; MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; MUDr. Daniel Macík; MUDr. Ivo Čapák; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; Mgr. Denisa Malúšková; MUDr. Natália Marečková; doc. MUDr. Jan Doležel, Ph.D.

Cíl:

Invazivní nádory močového měchýře jsou již v čase radikální cystektomie často systémovým onemocněním. V randomizovaných studiích byl prokázán přínos neoadjuvantní chemoterapie (NACH) na celkové přežití. Cílem práce bylo zhodnotit frekvenci léčebné odpovědi na NACH a vliv na prognózu onemocnění.

Metody:

V období od 1/2010 do 10/2015 podstoupilo 124 pacientů s nádorem měchýře radikální cystektomii, z nichž 41 (33 %) dostalo NACH. U všech nemocných tvořil uroteliální karcinom minimálně dominantní část nádoru. K chemoterapii byly indikovány nádory cT3-4 nebo cN+, kategorie cT2 N0 (37 %) pouze v případě výskytu rizikových faktorů jako hydronefróza, lymfovaskulární invaze nebo histologická varianta uroteliálního karcinomu. Klinickou lymfadenopatii (cN+) mělo 34 % pacientů. Kritériem způsobilosti pro CHT byla glomerulární filtrace > 50 ml/min a funkční stav dle ECOG ≤ 1. Nejčastěji byla podána kombinace gemcitabinu a cisplatiny (85 %). Odpověď na chemoterapii byla definována jako kompletní (ypT0 N0) nebo parciální (≤ ypT1 N0). Medián délky sledování dosáhl 14 měsíců (1-71). Dvouleté přežití bez progrese jsme posuzovali pomocí Kaplan-Meierových křivek a srovnání přežití v rámci podskupin pomocí log-rank testu.

Výsledky:

Dvouleté přežití bez progrese onemocnění bylo 69 % (95% CI 52-86), medián do progrese dosáhl 10 (3-27) měsíců. V celém souboru jsme zaznamenali kompletní nebo parciální remisi u 41 %, resp. 59 % pacientů. Pravděpodobnost dosažení minimálně parciální odpovědi na chemoterapii (≤ ypT1 N0) byla signifikantně vyšší u nádorů cT2 (76 %) než u cT3-4 (40 %) (p = 0,028). Dvouleté přežití bez progrese onemocnění bylo signifikantně lepší v případě dosažení odpovědi na CHT: dosáhlo 93 % u patologického ypT0, 83 % u ypT1, 50 % u ypT2-4 a 31 % u ypT3-4 (p = 0,003). V podskupině cT2-4 N0 jsme nezaznamenali zatím recidivu onemocnění, pokud bylo v definitivním preparátu onemocnění omezeno pouze na měchýř (ypT0-2). 30denní mortalita dosáhla 2%.

Závěr:

Dosažení kompletní nebo parciální odpovědi po NACH je spojeno s výbornou prognózou. Dvouleté přežití bez progrese onemocnění je v této skupině signifikantně lepší než ve skupině bez odpovědi na NACH. Do budoucna je nutná lepší selekce pacientů k NACH, identifikace responderů, k čemuž by mohl přispět vývoj nových molekulárních markerů.

Datum přednesení příspěvku: 28. 4. 2016