Neoadjuvantní chemoterapie u pokročilého spinocelulárního karcinomu jazyka a dutiny ústní.

Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Chemoterapie

Téma: Novinky v protinádorové chemoterapii a v bioterapii

Číslo abstraktu: 040p

Autoři: MUDr. Jana Halámková, Ph.D.; doc. MUDr. Oliver Bulik, Ph.D.; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D.; MUDr. Igor Kiss, Ph.D.

Úvod
Nádory hlavy a krku představují 6 – 10 % všech zhoubných nádorů, z této lokality se 40 % vyskytuje v dutině ústní. Riziko vzniku orální malignity stoupá s věkem, v současné době se však zřetelně přesunuje pod hranici 50 let. Tyto nádory mají obdobné epidemiologické charakteristiky jako ostatní karcinomy hlavy a krku a jejich prognóza závisí převážně na lokalizaci, rozsahu a gradingu karcinomu. Téměř 60% pacientů je však diagnostikováno v pokročilém a mnohdy inoperabilním stádiu onemocnění. Jako standardní režim je u lokálně pokročilých nádorů v neoadjuvantní indikaci užívána převážně kombinace cisplatina/fluorouracil. V posledních letech se dostávají do popředí taxany, převážně paclitaxel.

Materiál a metody
Soubor obsahuje 45 pacientů s průměrným věkem 58 let a věkovým rozsahem 41-76 let, léčených na oddělení klinické onkologie FN Brno v letech 2002-2005 (4 ženy a 41 mužů), Karnofsky index 80-100%. U všech pacientů byl karcinom dutiny ústní diagnostikován v inoperabilním nebo hraničně operabilním stádiu, stádium 3 (22.2%) nebo 4 (77.8%), grading nádorů byl 1 (35.6%), 2 (37.8%), 3 (20.0%), nebyl popsán u 6.7% pacientů. Jako léčba byla ve 3 (6.7%) případech použita kombinace carboplatina/fluorouracil, ve 32 (71.1%) případech cisplatina/fluorouracil a v 10 (22.2%) případech paclitaxel/carboplatina. Pro účely detailní analýzy byla léčba s fluorouracilem sloučena.

Výsledky
Celkem bylo dosaženo v 6.7% případů kompletní remise, u 66.7% pacientů parciální remise, v 8.9% stabilizace onemocnění a v 17.8% progrese. Střední čas do progrese byl 6 měsíců, přičemž progrese byla zaznamenána u 14 (31%) pacientů. Pro účely další analýzy byla sloučena kompletní a částečná remise na jedné straně a na straně druhé pak stabilizované onemocnění a progrese (tedy zlepšení a nezlepšení onemocnění).
Toxicita byla převážně hematologická (leukopenie Gr.1. u 1 pac. Gr. 2 u 5 pac., anémie Gr. 1 u 10 pac. a Gr.2 u 1 pac., trombocytopenie Gr. 1 u 4 pac. a Gr. 2 u 5 pac.) gastrointestinální v podobě mukozitidy (Gr. 1 u 2 pacientů) a zvracení (Gr. 1 u 6 pacientů).
Hlavním přínosem léčby je umožnit operativní řešení i dříve inoperabilních nádorů, z tohoto důvodu byl v další fázi analýzy vyhodnocen vztah mezi provedením operace u pacientů vzhledem k jejich stádiu, grade, odpovědi na léčbu a použité chemoterapii pomocí 2 testu maximální věrohodnosti. Jako statisticky významná byla prokázána vazba mezi operací a výsledkem léčby (p=0.000), kdy pouze pacienti v remisi jsou operováni, a dále mezi operací a použitou chemoterapií (p=0.014).

Závěr
Z našich zkušeností vyplývá, že v neoadjuvantním podání u lokálně pokročilých karcinomů jazyka a dutiny ústní dosahuje chemoterapie významné celkové odpovědi s minimální zaznamenanou toxicitou. V kombinaci s dalšími metodami onkologické léčby, jako je chirurgie a radioterapie, lze u velké části pacientů dosáhnout kompletní remise onemocnění při menším rozsahu chirurgického výkonu, někdy (výjimečně) i bez následné operace vůbec.

Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2005